Za kupce PT zvolila společnost Veolia Energy, s níž měla Pražská teplárenská LPZ fúzí splynout. Chyběl však souhlas hlavního města v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO).

Rada v čele s Krnáčovou měla vážné politické potíže, Prahu asi půl roku řídilo sedm místo zákonem daných jedenácti lidí. Právě v tomto období byl obchod dohodnut a oznámen. Město je v PT menšinovým akcionářem. Prostřednictvím Pražské teplárenské Holding, v němž drží asi 51 procent akcií, ovládá jen necelých 47,5 procenta PT.

S většinovým vlastníkem PT, jímž je firma NPTH ovládaná Křetínského Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH), má Praha akcionářskou smlouvu. Akcionářská smlouva je zřejmě jediným nástrojem Prahy jako minoritního podílníka PT. Nabízí se otázka vymahatelnosti akcionářské smlouvy, protože město se následně chovalo zcela nestandardně.

Platí nesouhlas?

Loni v listopadu se radní usnesli, že s prodejem levobřežních zdrojů nesouhlasí. „Dovolujeme si upozornit, že souhlas s prodejem společnosti Pražská teplárenská LPZ, a. s., nebyl udělen především z toho důvodu, že dodávky tepla patří k základním infrastrukturním službám poskytovaným občanům hlavního města, a je tedy v zájmu hlavního města Prahy, aby zachovalo, nebo dokonce posilovalo svůj vliv na toto odvětví,“ stojí ve schváleném dopise, který majoritním akcionářům EPH, čili Křetínskému a Patriku Tkáčovi, adresoval pražský radní Radek Lacko (ANO).

O co všechno v obchodu mezi EPH a Veolií Energy jde, vysvětlil generální ředitel PT Ladislav Moravec. „LPZ tvořené ostrovními provozy tvoří zhruba 15 procent celkového objemu tepla dodaného PT,“ uvedl v tiskové zprávě. Pravý pražský břeh Vltavy je zásobován teplem z Mělníka. Cena obchodu nebyla zveřejněna, spekulovalo se o 1,9 miliardy korun.

Město takový záměr PT posuzovalo několikrát, souhlas v žádné formě nedalo. Dokonce ani tehdy, když bývalá šéfka pražského ANO Radmila Kleslová měla loni usednout do čela jiné dceřiné společnosti PT, pod niž by kvůli prodeji byly levobřežní zdroje i s pozemky vyčleněny.

Odpovědi chybějí

Pak byl ale oznámen prodej, v němž názor města nehrál roli. Fúze Veolia Energy a Pražské teplárenské LPZ ještě může narazit na antimonopolní úřad. „K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblasti výroby a dodávky tepelné energie v Praze, v oblasti výroby elektrické energie a velkoobchodu s elektrickou energií a v oblasti obchodování s emisními povolenkami. Rozhodnutí ve výše uvedené věci dosud nebylo vydáno,“ uvedl na konci dubna ÚOHS a vyzval k předložení námitek. Rozhodnout může ještě v květnu.

Čeká se, zda výzvu vyslyší město a podá námitky. Pokud nakonec fúzi ÚOHS schválí, na účty města by podle informací Práva měla přitéci částka, která odpovídá jeho podílu v PT, tedy zhruba 900 miliónů korun.

Primátorka mlčí

Právo se primátorky Krnáčové prostřednictvím jejího mediálního asistenta dotázalo, zda se město na antimonopolní úřad obrátí. Přestože přijetí dotazů bylo potvrzeno, žádná odpověď nedorazila. Je přitom na co se ptát. V případě, že bude fúze potvrzena, totiž město může zcela ztratit kontrolu nad rozvodem a dodávkami tepla v podstatné části Prahy.

Pražská primátorka Adriana Krnáčová

Pražská primátorka Adriana Krnáčová

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Zásadní otázkou také zůstává, proč celou záležitost neprojednala rada a nepřijala k této věci ani žádné usnesení.

Zarážející také je, že i když se o Pražskou teplárenskou LPZ ucházela čistě městská Pražská plynárenská, která se mimo nabídnuté částky na rozdíl od konkurence hodlala zavázat k investici ve výši 1,5 miliardy korun, neuspěla. Ani na to není názor Krnáčové znám.

Zájem EPH o pražské teplo prodejem Pražské teplárenské LPZ nekončí. Vedení města si nechalo zpracovat ocenění návrhu na výměnu podílů Křetínského AVE CZ v Pražských službách za podíl města v Pražské teplárenské Holding. Není zatím jasné, jak to dopadlo a zda jsou radní nakloněni tzv. swapové operaci, případné výměně podílů ve společnostech.

Nabízí se tedy stěžejní otázka, čí zájmy vlastně hájí současné vedení Prahy, v němž je nejpočetněji zastoupeno hnutí ANO. Zda jde o zájmy obyvatel, anebo o obchodní záměry silných finančníků.