Klíšťata dokonce útočila i v zimě, protože sníh, kterého ale letos bylo zejména v nížinách málo, jim nevadí. Spíše jim vadily suché mrazy, a těch letos také bylo málo. Navíc teplota pět až sedm stupňů a vlhko, které jsme měli v závěru dubna, pro ně znamenaly velmi příznivé podmínky.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

„Pokud některý z pejskařů po vyvenčení psa zjistil, že jeho mazlíček chytil venku na procházce klíště, nebo ho dokonce má přisáté i majitel psa, je to i při nízkých teplotách reálné,“ řekl Právu docent Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a odborník na tropickou medicínu.

Upozornil, že letos se právě v důsledku mírné zimy přemnožili hlodavci, kteří jsou roznašeči klíšťat, a tak se dá očekávat, že jich letos bude skutečně hodně.

Letos už tři nakažení

Za pravdu mu dávají i statistická čísla. Letos už se klíšťovou encefalitidou nakazili tři lidé a lymeskou boreliózou dokonce 252 osob.

Inkubační doba klíšťové encefalitidy, tedy zánětu mozku, je zhruba tři týdny, ale skrytost nemoci může trvat i dva měsíce.

„Pokud tedy někdo onemocněl klíšťovou encefalitidou, mohl se od klíštěte klidně nakazit třeba v lednu nebo v únoru,“ uvedl Maďar.

V Česku je mírný pokles počtu případů klíšťové encefalitidy, ale stále zůstáváme na jednom z předních míst v tomto onemocnění v přepočtu na 100 tisíc obyvatel v Evropské unii.

Česká republika má jednu z nejnižších proočkovaností v EU proti klíšťové encefalitiděRoman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti

Loni bylo hlášeno 351 případů, nejvíce v Jihočeském kraji a na Vysočině. Dva pacienti zemřeli. Lymeskou boreliózu loni dostalo 2813 lidí, v roce 2011 to bylo dokonce 4834 osob.

Příznaky nepodceňujme

Lékaři varují, že obě nemoci se v žádném případě nesmějí podcenit. Zatímco proti klíšťové encefalitidě je možné se nechat očkovat, a to dokonce i ve zkrácené variantě, proti lymeské borelióze vakcína neexistuje, i když se vyvíjí.

Nemoc se pak léčí vysokými dávkami antibiotik, ale někteří lékaři příznaky podceňují a pacient pak může mít potíže léta.

Očkovat napříč populací

„Česká republika má jednu z nejnižších proočkovaností v EU proti klíšťové encefalitidě,“ soudí profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.

Je zhruba 20procentní, ale snížení výskytu klíšťové encefalitidy v populaci se dá očekávat, až když je proočkováno 40 procent obyvatel. V Rakousku je očkováno 88 procent populace.

Profesor Prymula dodává, že proti klíšťové encefalitidě by se měly nechat očkovat děti, jejich rodiče i senioři. Zatímco u dětí je proočkovanost nejvyšší, u seniorů naopak nejmenší, i když právě ti tráví v přírodě hodně času, protože když jsou v důchodu, mají čas na své koníčky, například pěší turistiku, houbaření atd.

Jsou všude

Očkuje se třemi dávkami. V běžném schématu toto očkování trvá rok. Je však možné se nechat očkovat i ve zrychleném schématu, kdy se dosáhne imunity vůči onemocnění již tři týdny od podání první dávky a po třetí dávce v těle protilátky zůstávají dvanáct až osmnáct měsíců.

Poté by se zájemci měli nechat přeočkovat. Další přeočkování je po pěti letech. Na vakcínu přispívají všechny zdravotní pojišťovny.

Klíšťata jsou dnes všude. Nejen na kraji lesa, ale i v městských parcích, ba dokonce i na horách a v zahradách. Odborníci doporučují sekat domácí zahradu na co nejnižší porost. Nízká tráva klíšťatům nevyhovuje.

Když se klíště přisaje, je třeba se ho co nejrychleji zbavit, protože pravděpodobnost přenosu nákazy na člověka stoupá s dobou, po kterou je přisáté.

Vždy bychom měli mít gumové rukavice a nikdy nesmíme klíště rozmačkávat nehty. Není dobré ho ani spalovat, protože může prasknout a vzniklý aerosol potřísní ruce a drobnou oděrkou se virus může dostat do krve.

Zvětší se až třistakrát
Vývoj klíštěte ovlivňují nejenom teplota, ale i vlhkost vzduchu. Nesnáší suché horké počasí. Klíšťata jsou cizopasníci, kteří ke svému životu potřebují krev. Všechna jejich vývojová stadia – larvy, nymfy a dospělci – se vyskytují v přírodě od března do listopadu. Larev je nejvíc. Z 2000 vajíček se vyvine 100 larev, z nichž část přežije a vznikne deset nymf. Z toho se vytvoří pět dospělých klíšťat. Všechna stadia klíštěte jsou nebezpečná, protože i larvy a nymfy se mohou přisát a nakazit hostitele virem klíšťové encefalitidy.
Larvy, pozorovatelné pouhým okem, vypadají jako zrnka prachu, nymfy jsou o něco větší – velikosti makového zrnka nebo špičky špendlíku. Dospělá klíšťata mají osm nohou a dosahují velikosti malých pavouků. Dospělí jedinci se mezi sebou mohou lišit barvou, od červené po tmavě hnědou až černou.
V ČR je asi sedmnáct druhů klíšťat. Pro člověka je nejnebezpečnější klíště obecné. Samička klíštěte je schopna sát na těle až dva týdny. Během této doby se může zvětšit až 300krát. Okamžik přisátí klíštěte hostitel zpravidla necítí. Do rány klíště vylučuje směs látek, které tiší bolest a brání srážení krve. Teprve později rána svědí. To už je však klíště přisáté a virus klíšťové encefalitidy se dostal se slinami do organismu, kde se velmi rychle množí.
Zdrojem viru jsou především lesní myšovití hlodavci, ze savců pak veverky, králíci, kuny, lišky i vysoká zvěř, ale i ptáci a plazi. Zdrojem nákazy mohou být i ovce, kozy a krávy, které se nakazí, když se pasou na okrajích lesů. K onemocnění může dojít i po požití nepasterizovaného mléka.