Rodinný dvojdomek na Královských Vinohradech obývali bratři Čapkové od roku 1925. V zahradě o rozloze přibližně 800 m², o kterou oba pečovali, nechal Karel vystavět malý bazén a svažitý terén zpevnil zídkami osázenými především skalničkami. Zde se také odehrával pestrý společenský život spisovatele a jeho přátel včetně pravidelných pátečních setkání tzv. pátečníků, tedy osobností z kulturního a politického života první Československé republiky, mezi které patřili například T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Vladislav Vančura, Jan Masaryk, Ferdinand Peroutka, František Langer či Karel Poláček.

Ve všem, co se týkalo zahrádky, si Karel s bratrem, malířem Josefem Čapkem velice dobře rozuměl. Podobnou vizi však nesdílel se svým tatínkem, doktorem Antonínem Čapkem, který chtěl mít místo zahrádky s pestrými květinami spíše zahradu plnou zeleniny. Podobnou, jakou měli v Úpici, kde bratři prožili dětství i mládí. Přestože měl spisovatel více zálib, zahrada byla tou jedinou, kterou neopustil do konce života.

Spisovatel Karel Čapek na své zahradě, díky které vznikla jedna z nejoblíbenějších Čapkových knížek, Zahradníkův rok.

Spisovatel Karel Čapek na své zahradě, díky níž vznikla jedna z nejoblíbenějších Čapkových knížek, Zahradníkův rok.

FOTO: Městská část Praha 10

„V Čapkově knize Zahradníkův rok jsme našli věnování jeho manželce Olze Scheinpflugové, kde stálo: ,Olze, mé druhé lásce'. Nebyla to jediná kniha inspirovaná báječnou zahradou. Nezapomenutelná Dášeňka okouzlila kresbou z prostředí zahrady a fotografiemi autora dokonce i celé Japonsko. Bazén, do kterého spadla, či hrobka její maminky Iris se dodnes nacházejí v zátiší vinohradské zahrady,“ uvedl čapkovský badatel Hasan Zahirović.

Slavná Dášeňka u bazénku na zahradě, kde ráda řádila.

Slavná Dášeňka u bazénku na zahradě, kde ráda řádila.

FOTO: Hasan Zahirović, Novinky

Práce v zahradě budou probíhat ve dvou fázích. V té první přijdou na řadu kamenné prvky, jejichž struktura se v zahradě dochovala. Květiny zahradníci zasadí nakonec. Zahradní architektka Štěpánka Šmídová z firmy, která dlouhodobě připravuje revitalizaci zahrady, vychází při její rekonstrukci z dobových fotografií i objednávkových listů, které prozrazují, jaké rostliny Karel Čapek nakupoval a jaké měl v oblibě.

„Od jednotlivých rostlin vždy nakupoval jen pár kusů. Trvalky penstemon v jednom kusu, kakost geranium také jeden kus, sedum – rozchodník také jeden kus, takže měl na zahradě skutečně sbírku,“ vyjmenovává Štěpánka Šmídová seznam květin z objednávkového listu Dendrologické společnosti v Průhonicích z roku 1927.

Objednávka květin na zahradu Karla Čapka z Dendrologické společnosti v Průhonicích.

Objednávka květin na zahradu Karla Čapka z Dendrologické společnosti v Průhonicích.

FOTO: Novinky

V době, kdy jeden z největších českých spisovatelů vilu obýval, byla zahrada pestřejší. Dnes, po dlouhých desetiletích zpustla, ale její dispozice se nezměnila. Břízy, které tu Čapek vysázel po smrti T. G. Masaryka, se však nedochovaly. Zahradníci plánují březový hájek znovu vysadit.

„Břízy byly velkým symbolem pátečníků. Čapkova manželka Olga Scheinpflugová popisuje ve své knize Český román srpnový den svatby s Karlem Čapkem z roku 1935, kdy společně vstoupili na zahrádku a první věc, kterou jí ukázal, byly břízky pátečníků, které si tu zasadili. Každý pátečník měl svou, podle Olgy jich bylo pětadvacet,“ říká čapkolog Zahirović.

I velký přítel a kolega, dramatik a legionář František Langer říkával, že zahrádka u domku byla Čapkovo dítě, pýcha a poklad.

Z vily Karla Čapka bude muzeum

V plánu je od podzimu také oprava domu Karla Čapka, za dva roky v něm má být otevřeno muzeum. Všechny prohlídkové okruhy budoucího muzea budou začínat právě na zahradě. Z ní návštěvníci vstoupí do suterénu domu, kde bude zázemí muzea a prostory pro pořádání setkání a čtení. V prvním patře bude prostor pro krátkodobé výstavy, prostor bude také využíván pro reprezentační účely Prahy 10. Druhé patro a podkroví zůstane zachováno v podobě, v jaké je Čapek opustil.

Video

Prohlídka Čapkovy vily

Spisovatelovu polovinu dvojvily, postavenou v letech 1923 až 1924, zakoupila radnice předloni od dědiců za 44 miliónů korun. Zároveň městská část zažádala ministerstvo kultury o zařazení vily na seznam národních kulturních památek. Druhá část dvojvily paří potomkům malíře Josefa Čapka.