To je i případ Jiřího S., který se Právu svěřil, že s kamerovým zařízením v domě, kde bydlí, bojuje už několik měsíců. „Máme problém v domě se sousedem, který si na chodbu domu nainstaloval kameru jako fyzická osoba. Úřad pro ochranu osobních údajů s tím nejdřív nechtěl nic mít, s chybným odkazem na tzv. osobní potřebu,“ popsal Jiří situaci Právu.

„Nakonec jsem po měsících dopisování úřad udolal a ten provedl ‚kontrolu‘: provedl ji tím, že se dotyčného de facto zeptal, zda pořizuje záznam. Ten odpověděl, že nepořizuje, a věc byla vyřízena, kamera je tam dál, úřad nezmůže nic,“ dodal nespokojený muž.

Podle něj soused, který si kameru instaloval ke dveřím svého bytu tak, že snímá nejen část chodby, ale i Jiřího dveře, porušuje zákon, ale ÚOOÚ s tím stejně nic neudělá. „Kameru ze společných prostor můžeme nechat odstranit správcovskou firmou pro porušení stanov Společenství vlastníků jednotek, ale nechceme mít nikdo propíchnuté pneumatiky. A na soudní tahanici nemáme čas, peníze ani nervy,“ uvedl.

Pokud kamerou sleduje sousedy, může jeho konání být v rozporu s ochranou osobnosti, může zasahovat do osobnostních práv.Ondřej Preuss, právník

Jiří po úřadu chtěl, aby vyzval souseda k registraci provozu kamery a následně mu snímání společné chodby zakázal. Podle Jiřího je však zákon velmi vágní: problém je, co vlastně přesně znamená pořizování záznamu.

„Ve chvíli, kdy odpojíte kabel, záznam nepořizujete, a vlastně úřadu ani nelžete. A ten nemá beztak žádnou možnost lež odhalit, protože do soukromého bytu přirozeně vstupovat nemůže. Kdybychom nežili v kocourkově, pak by nikdo nemohl do jiných než soukromých prostor, a podle zákonem jasně vymezených podmínek, instalovat zařízení, které je technicky schopné pořizovat záznam,“ stěžuje si Jiří.

U bytů je třeba zachovat soukromí

Kameru v domě musí schválit všichni vlastníci, kteří mohou být snímáni, a majitel musí záznam uchovat maximálně týden (u příležitostně navštěvovaných prostor to mohou být dva týdny).

Jiřího soused si ale z této povinnosti nic nedělal. „Vymáhali jsme souhlas na několika schůzích Společenství vlastníků jednotek. Vyřešil to tak, že dal na nástěnku papír, že kdo s tím souhlasí, ať se podepíše. Na to se všichni vykašlali, i tak si kameru instaloval,“ řekl Právu Jiří.

Podle ÚOOÚ je ale klíčová bezpečnost sdílených prostor, a proto na některých místech v domě kamery povoluje bez problémů.

Výtahy i schodiště jsou v pořádku

„Častými důvody pro zpracování osobních údajů – pořizování záznamů kamerovými systémy – jsou v případě bytových domů ochrana života a zdraví, ochrana majetku, prevence před vandalismem,“ píše se v aktuálním lednovém stanovisku.

„Úřad doporučuje přihlédnout k povaze prostor, které mají být sledovány, a to zejména k tomu, zda tyto prostory jsou obvykle průchozí, nebo pouze příležitostně navštěvovány, anebo zda slouží jako bezprostřední přístup k bytům, v nichž obyvatelé domu mají nárok na nejvyšší míru soukromí,“ stojí v textu.

Podle ÚOOÚ je bezproblémové sledovat prostory jako sklepy, půdy, garáže, kočárkárny a místa u dopisních schránek, stejně jako vstup do domu, vstupní chodby, výtahy a schodiště. Problém podle stanoviska úřadu nastává, pokud kamera sleduje například sousedův byt.

Může se porušovat soukromí

„Provozováním kamerového systému zaměřeného na konkrétní byty může docházet k závažným zásahům do práva na ochranu soukromého a osobního života a lze jej uskutečnit jen ve výjimečných a odůvodněných případech, a to se souhlasem obyvatel dotčených bytů,“ píše se ve stanovisku. Z tohoto nařízení si ale Jiřího soused nic nedělá.

Právník Ondřej Preuss z webu Dostupnyadvokat.cz radí nájemníkům z domu s nechtěnou kamerou obrátit se na soud. „Je ale třeba zamyslet se konkrétně, jak sepsat žalobu. Je otázka, zdali vůbec dochází k zásahům do soukromí, pokud onen člověk nezpracovává údaje,“ řekl Právu.

ÚOOÚ měl podle něj v první řadě dostatečně prozkoumat, zdali soused skutečně nepořizuje žádný záznam. „Pokud kamerou sleduje sousedy, může jeho konání být v rozporu s ochranou osobnosti, může zasahovat do osobnostních práv,“ míní Preuss.