Pane ministře vnitra, dá se po teroru v Paříži říct, jestli je Česko bezpečnou zemí?

Žádná země v Evropě ani na světě se nemůže prohlásit za úplně bezpečnou. Jsme jednou z bezpečnějších zemí. Podle posledního průzkumu jsme snad desátou nejbezpečnější zemí na světě a zatím máme poměrně slušné zázemí, co se bezpečnosti týče. Má to mnoho faktorů, ale žádná země není úplně bezpečná.

U nás je asi dvacet tisíc muslimů. Mají je naše bezpečnostní složky pod kontrolou?

Muslimská komunita v ČR vznikala úplně jinak, než například v Itálii nebo v Německu. Vznikala za minulého režimu a dnes tu máme už druhou, třetí generaci, která se bez problémů zapojila do společnosti a o které skoro není v tom negativním smyslu slyšet. Muslimskou komunitu máme po bezpečnostní stránce zmapovanou velice dobře a zprávy z našich bezpečnostních složek za poslední dny, i po útocích v Paříži, nezaznamenaly žádnou radikalizaci, žádné schvalování toho, co se tam stalo, spíš naopak. Čili dnešní muslimská komunita v ČR nepředstavuje problém, ale obávám se, že to může výrazně změnit migrační vlna. Zatím není důvod se obávat.

Ale většinu dosavadních útoků v západní Evropě, Paříž nevyjímaje, má z větší části na svědomí právě ta druhá a třetí generace.

Ve Francii byla největší migrační vlna v historii. Poté, co Alžísko získalo samostatnost, odešel do Francie přibližně milión lidí. My se bavíme o tom, jestli jsme schopni integrovat nějaké tisíce lidí v průběhu mnoha let. Takhle obrovský náraz, jaký zažila Francie, s sebou nevyhnutelně přináší to, že spousta migrantů se stala občany druhé až třetí kategorie, jsou na okraji zájmu společnosti, stále se cítí být cizinci. Tam právě vzniká frustrace a radikalizace. České a francouzské podmínky jsou nesrovnatelné, počet muslimů ve Francii je v řádech miliónů, v Itálii a v Německu totéž. Takže je to o tom, že migrační vlna by podobný fenomén mohla za deset až patnáct let zanést i do jiných evropských zemí. Uprchlíci zatím putují do pěti zemí v Evropě, kde chtějí zůstat: Rakouska, Německa, Švédska, Finska, dejme tomu Dánska.

Nakolik podle vás tedy souvisejí pařížské útoky s migrační vlnou?

Migrační vlna a útoky ve Francii spolu přímou souvislost z mého pohledu nemají. Migrační vlna samozřejmě umožňuje Islámskému státu skrýt svoje bojovníky, anonymizovat je v davu. My celou dobu tlačíme na to, aby bezpečnostní prověrky byly na daleko vyšší úrovni, abychom byli schopni ty lidi zachycovat. Pokud se potvrdí, že minimálně jeden nebo dva lidi prošli migrační vlnou – nedávno jsem někde četl, že v Turecku zachytili osm lidí, kteří podle bezpečnostních složek mají nějakou souvislost s IS, a byli zadrženi v migrační vlně – tak je naivní si myslet, že uprchlická vlna s sebou nemůže přinášet tento vedlejší efekt. Umožňuje teroristům splynout s davem. Terorismus funguje i na bázi spících buněk, takže není vyloučené, že za dva tři roky budou mít takové záměry a ambice. Islámský stát dnes okupuje poměrně velké území, pod jeho správou je několik miliónů lidí v oblasti Sýrie a Iráku. Je provozován na základě „franšízy“, hlásí se k němu část islamistů v Nigérii i v Libyi. Není to klasický útvar, je to spíš myšlenka a prapor, pod který se shromažďují radikálové z téměř celého světa. Migrační vlna není prioritně hnaná terorismem, je to opravdu útěk lidí zčásti před válkou, zčásti kvůli hledání nového domova. Část uprchlíků tvoří samozřejmě ekonomičtí migranti.

Ministr vnitra Milan Chovanec při rozhovoru pro deník Právo.

Ministr vnitra Milan Chovanec při rozhovoru pro deník Právo.

FOTO: Petr Horník, Právo

Jak se tisícovky lidí, které překračují schengenskou hranici, dají prověřovat? Jsou na to vůbec lidské kapacity?

Musí být. Evropa to musí brát jako prioritu a postupně ten systém budovat. První náraz, který přišel, budiž varováním. Nemusí být zdaleka poslední. Znovu říkám, že Evropa se na migrační vlny musí připravit. Jestli skončí války v Sýrii, v Iráku, Libyi a dalších zemích, pořád to ještě neznamená, že migrační vlny nemusí přicházet v důsledku klimatických změn, v důsledku chuti těch lidí změnit svůj život nebo život svých dětí. Budou přicházet ekonomičtí migranti. Takže Evropa musí budovat ten systém tak, aby byl funkční, včetně hotspotů, o kterých stále hovoříme, ještě mimo Schengen. Hotspoty musí být kapacitně tak velké, aby tyto vlny mohly zvládat, a ideální by bylo, kdyby se už v nich uprchlíci rozdělili na ty, kteří mají reálnou šanci získat mezinárodní ochranu, a ekonomické migranty. Ekonomickým běžencům by měla Evropa jasně vzkázat, že jediná cesta sem vede přes zastupitelský úřad v dané zemi, odkud přicházejí. To se netýká lidí z válečných oblastí, kde stát přestal fungovat.

Migrační vlna zatím není problém ČR, ale co můžeme už teď dělat, aby se k nám nedostali bojovníci Islámského státu?

My se nemusíme z hlediska migrační krize zatím ničeho obávat. Je to spíš problém mediální, než reálný. V ČR nyní migranti nejsou. V našich detenčních zařízeních je, pokud vím, dnes 159 lidí. V Bělé-Jezové, která byla kritizována, je to asi dvacet lidí, včetně žen a dětí. Největší problém mají země, kde jejich vlastní občané odešli bojovat k IS, a těch bojovníků je podle odhadů několik tisíc. To číslo může být ještě mnohem vyšší. Jedná se o lidi z Nizozemí, Německa, Francie, Itálie, Švédska. Obrovský problém je jejich návrat z války. Otázka je, jestli se vrátili proto, že už nechtějí válčit, nebo jestli přicházejí s nějakým posláním. Tito lidé mohou být zakladateli teroristické sítě po celé Evropě. ČR podle našich informací žádného takového člověka nemá.

Dá se tuzemským tajným službám stoprocentně věřit? V čem jsou lepší než ve Francii, kde nejspíš selhaly?

Lepší, nebo horší... s Francouzi můžeme soucítit a pomáhat jim ve všem možném, ale ČR má opravdu unikátní pozici. Muslimská komunita u nás není tak velká, aby byla pro policisty, speciálně ÚOOZ a BIS, neznámá. V Bezpečnostní radě státu – a ne před měsícem, ale před rokem a půl – jsme se už tehdy bavili o tom, jak muslimská komunita u nás vypadá. Vzpomeňte si na zásah v mešitě v roce 2014, tehdy se hodně akcelerovala debata o možné radikalizaci muslimů. Já si myslím, že sami muslimové nemají zájem na tom, aby sem přicházeli radikálové, tvořili si tady zázemí. Vrhá to pak stín na celou komunitu. Jsou tu příklady spousty lidí z té komunity, co se bez problémů zapojili do života v ČR a obohacují jej, například pan senátor Hassan Mezian (senátor za ČSSD na Litoměřicku) nebo primátor z Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS).

Nwelati, pokud vím, není muslim.

Ale je Syřan po otci. Je vcelku jasné, že Češi nejsou xenofobní národ, protože oba pánové uspěli ve volbách, pan senátor v přímé volbě a pan primátor ve většinové volbě. Nejsme lidé, kteří by se nebyli ochotni otevřít, ale je potřeba dbát na bezpečnost.Zárodky radikalismu jsou v nezvládnuté integraci. V tom, že minorita, která přichází, nebere tu novou zemi jako vlast.

Někteří politici z opozice vyzývají k uzavření hranic ČR.

To by nás ekonomicky zlikvidovalo. Mohlo by to znamenat odchod investorů, ztrátu pracovních míst. To přece nechceme. Evropa nám pomáhá v tom, že jsme stabilní demokracie, máme slušnou životní úroveň a nízkou nezaměstnanost. O to všechn bychom mohli přijít. Myšlenka uzavření hranic je sice pro někoho lákavá, ale řekněme si i to ‚B‘. Mělo by to drtivý dopad na českou ekonomiku. My musíme tlačit především na to, aby se chránily hranice Schengenu. Evropa nemá šanci přijmout všechny migranty světa, spasit všechny lidi pod hranicí chudoby. Je třeba si to přiznat.

Co jste říkal vy, když jste viděl prezidenta Miloše Zemana na Albertově vedle lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky? Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že Zeman tím celou ČSSD strašlivě naštval.

Já osobně bych tam s panem Konvičkou nestál. Pan prezident je bezesporu osobnost, která nemá zapotřebí takto legitimizovat obskurní politické pseudofigury. Před těmi 26 lety jsem byl student, prožíval jsem to velmi hekticky. Sedmnáctý listopad je svátek studentů, a myslím si, že je škoda, že organizátoři demonstrace nepustili studenty k pamětní desce. Tam policie neměla být tolik přísná, mohla tam pár studentů pustit.

Pochybyla policie?

Prověrku jsem zadal. Zprávu jsem už dostal, nedošlo k porušení zákona. Domnívám se ale, že policie mohla být vstřícnější.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání Práva