Ve firmách, kde se bojuje ročně o veřejné zakázky za půl biliónu, jde o peníze podstatně větší. Jak upozorňují podnikatelé, firmy už jaksi počítají s tím, že do ceny musejí zakalkulovat i průměrnou výši úplatku ve výši 10 až 16 procent z hodnoty zakázky.

Poslední konkrétní číslo, kolik stojí firmy úplatky, padlo v roce 2011 na konferenci Zlatá koruna z úst tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který se opíral o materiály Národní ekonomické rady vlády. Jednalo se o 30 až 40 miliard korun.

Mladí bez skrupulí

„Zejména mladí lidé si zvykli, úplatky považují za něco běžného, co je součástí života, ostatně stále o tom slyší z médií,“ říká finanční poradce František Macháček.  „Aféra kolem bývalého hejtmana Davida Ratha se táhla v médiích několik let,“ dodává.

Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas pětina lidí je ochotná dát lékaři peníze, dvě třetiny drobný dárek. Mezi ochotnými dát úplatek převažují mladí lidé. Úplatky se podle analýz agentur nejčastěji dávají u lékařů, v opravárnách, stanicích STK, při stavebních řízeních. Velké firmy mají platit za získání zakázek.

Motivem strach

Zdraví je v současné době klíčovou hodnotou pro uplatnění ve společnosti, udržení rodiny i zaměstnání. Lidé se bojí jeho ztráty, a proto jsou ochotní prostě za snahu o větší jistotu platit. Zejména proto, že vědí, že existují rozdílné léky, rozdílné přístupy lékařů. Mezi motivy se pak logicky řadí snaha získat nějakou výhodu. V současné společnosti je však třeba oddělit úplatek od projevů vděčnosti, upozorňují někteří sociologové.

Spokojenost, dobrý pocit z ochoty, nezvyklého výkonu, se může projevit dárkem po skončení zákroku, po úspěšném léčení, kdy nebyl vysloveně přislíben předem. Dar, pokud není vynucován, je i projevem vděčnosti. Tady je třeba rozlišovat, aby se na korupčním seznamu neobjevila zdravotní sestra, která se vynikajícím, lidským způsobem starala o devadesátiletou babičku a dostala za to bonboniéru či přívěsek od vnuků, zatímco úředník, který nevyřídí žádnou žádost „bez obálky“, unikne pozornosti, upozorňuje Macháček.

Tolerance klesá

V současné době se ale prostor pro dávání úplatku a korupční jednání sice pomalu, ale přece jen mění. Přispívá k tomu jednak řada odhalených a souzených korupčních afér, které mají výrazně odstrašující efekt, včetně využití odposlechů, jež mimořádně znejišťují potenciální korupčníky.

Svoji roli sehrává i současná snaha vlády vnést pořádek do placení daní a prosazování zákonů, které prostor pro machinace omezují. To je příklad zákona o veřejných zakázkách či zákona o elektronické evidenci tržeb. Na druhou stranu každá vláda za posledních dvacet let usilovala o boj proti korupci, žádná ale výrazně neuspěla.

Dobře míněná opatření končila v koaličních sporech, nezískala podporu ve Sněmovně. Přesto boj proti korupci podle politologů patří stále k tématům, která chtějí lidé podporovat. I přes ochotu zmíněné pětiny občanů dát úplatek většina společnosti považuje korupci a úplatky za mor společnosti a důvod rozpadu morálních hodnot, zdroj nerovnosti ve společnosti.