Co říkáte na požadavek grémia ČSSD, které vás vyzvalo k odstoupení ze všech funkcí?

Ctím názor grémia i jeho politické vyjádření. Nemám však proč cokoli na svém postoji měnit. Cítím se nevinný a to je ten základní motiv, proč neodstoupím. O mé vině či nevině může rozhodnout jen spravedlivý soud. Na to mám právo jako každý jiný občan této země.

Důvodů, proč činím, jak činím, je však více.

Buďte konkrétnější...

Troufám si tvrdit, že za tři roky, co jsem ve funkci, je za mnou vidět kus dobré práce, a právě to je asi odraz podpory nejen od ČSSD v kraji, ale i od občanů, kteří mi píší esemesky. To je to, co mi také dodává sil.

Hlavní ovšem je, že po pětadvaceti letech se Česká republika dostala do stavu, kdy politiky neodvolávají občané, kteří je do funkcí zvolili, ale policie a státní zástupci. A také to, že lidé se bojí mezi sebou mluvit, aby nebyli odposloucháváni. Se mnou kamarádi už z tohoto důvodu nechtějí jít ani na pivo. Rozhodně to není tak, že se držím koryta za každou cenu. Dělám určitou práci a za to beru 50 až 60 tisíc korun. Dovedu si představit, a určitě i najít lepší a za více peněz.

V ČSSD se už ozývají i hlasy, že byste mohl být ze strany i vyloučen?

Sám jsem nabídl, že ze strany odejdu, abych nepoškozoval její jméno, ale nebylo to vyslyšeno. Nepředpokládám proto, že by mě teď vylučovali. Na druhé straně, nemohu předvídat, jak se zachová grémium.

Proč jste dosud nezveřejnil podrobnosti své kauzy, jak jste sliboval?

Nemohu mařit probíhající vyšetřování. V podstatě se ale ani nemám k čemu vyjádřit. Do dnešního dne jsem neviděl spis, stejně tak jsem neslyšel odposlech, který mě do této situace dostal. To je nyní v tomto směru to zásadní.

Jak to vypadá s vaší stížností proti vznesenému obvinění?

Stížnost je podána a týká se nezákonnosti policejních postupů, hlavně odposlechů. Nebude-li vyslyšena, obrátím se na Ústavní soud. Pokud ani tam neuspěji, neumím teď říct, co bude dál.

Již jste avizoval, že v krajských volbách, které budou v příštím roce, nebudete kandidovat, ač jste původně měl být lídrem kandidátky. Proč?

Představte si terč, a to, jak se všichni trefují do desítky. Já už nechci, aby se do mě někdo trefoval.