Pokud ano, měl by jeho dědic velkou šanci dosáhnout například na zámek v Jindřichově Hradci, hrad ve Švihově a rozsáhlé pozemky.

Podle odbojářů se ale Czernin aktivně přihlásil ke svému němectví, a proto získal říšské občanství, rodový majetek byl pak zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Ve sporu jde o to, zda Eugen Czernin, který měl německou národnost, získal po obsazení Československa říšské německé občanství automaticky, nebo zda pro to musel něco udělat. Podle advokátů jeho vnuka se tak stalo automaticky, odbojáři ale dokazují, že něco takového odporuje historickým faktům.

Žadatel musel vyplnit dotazník

Czernin po válce v roce 1945 zažádal o zachování československého občanství, tehdejší úřady ale až do jeho smrti v roce 1955 o žádosti nerozhodly. „Říšskoněmecké občanství se neudělovalo automaticky ani v uloupeném pohraničí nazývaném nesprávně Sudety,“ upozornil člen Historicko-dokumentační komise Českého svazu bojovníků za svobodu Jiří Jaroš Nickelli.

„Neudělovalo se ani ve vnitrozemí okupované Československé republiky pod následným protektorátem. Zásadním mezníkem při udělení říšskoněmeckého občanství byl kádrový dotazník zvaný Fragebogen a každý žadatel o říšské občanství jej musel pravdivě vyplnit,“ dodal Nickelli.

Že by lidé hlásící se k německé národnosti získali po rozbití Československa automaticky říšské občanství, zpochybnil i historik a soudní znalec Jan B. Uhlíř.

Vodní hrad Švihov

Vodní hrad Švihov

FOTO: Jan Švábek, Právo

„Bez aktivní účasti na vyplnění Fragebogenu nebylo zřejmě možné občanství získat. Tento dotazník vyplňovalo německy mluvící obyvatelstvo a po pravdě jsem se nesetkal s případem, že by nějaký Němec chtěl získat pouze protektorátní občanství a stal se tak občanem druhé kategorie,“ řekl Právu Uhlíř. Podle Uhlíře nebylo předložení Fragebogenu německy mluvícím obyvatelům samoúčelné.

Nové důkazy a svědci

„Ne každý, kdo mluvil německy, byl současně Němcem. Bylo tu hodně německy mluvících Židů, takže hlavní důvod Fragebogenu byl ten, aby říšské občanství nedostali nějakým nedopatřením i německy mluvící Židé,“ upozornil historik.

Podle Czerninových advokátů se také objevily nové důkazy v podobě dvou svědků, bývalého komorníka a kuchařky na zámku v Jindřichově Hradci, podle nichž šlechtic ukryl v jednom ze sálů do skrýše vzniklé snížením stropu zbraně, které měly sloužit k odboji proti Němcům.

Na zahradě prý byla s jeho vědomím instalovaná vysílačka také sloužící odboji a prý i pomohl k útěku čtyřem francouzským zajatcům.

Zámek v Jindřichově Hradci

Zámek v Jindřichově Hradci

FOTO: Vladimír Vácha, Právo

„Toto vše mělo být prověřováno již před sedmdesáti lety a nikoli nyní, kdy tyto informace působí nevěrohodným dojmem. K tomu lze podotknout, že postup při ověřování odbojářské činnosti již v letech 1945−1947 byl poměrně přesný a kritický,“ napadl věrohodnost svědectví Jaroš Nickelli.

Jiné větvi Czerninů stát majetek vrátil

„Bohužel i na tomto případu je smutné a trapné, že český stát není schopen tyto záležitosti vyřešit ani po čtvrt století od roku 89. Nebyli jsme schopni se vyrovnat s minulostí v roce 45 ani 89 a celou druhou polovinou dvacátého století se jako červená nit táhne náš nezájem udělat si v tom jasno,“ dodal Uhlíř.

Jedné z větví Czerninů přitom stát majetek vrátil. Šlo o dědice Rudolfa Theobalda Czernina, který se v době nacistické okupace postavil na stranu českého státu a byl za své postoje vězněn. Jeho majetek pak stejně zabral komunistický režim. Po revoluci dostali dědici majetek zpátky.