Úředníci se přitom už jednou spálili. Pětky před třemi lety totiž dostávali i premianti.
Tisíce studentů stálo velké nervy, když se kvůli chybám v centrálním hodnocení sporných úloh museli bránit odvoláními, a někteří dokonce i soudními žalobami. Po těchto zkušenostech maturitní slohy už třetím rokem posuzují sami učitelé středních škol, odkud maturanti pocházejí. Ministerstvo se však obává protekcí, a tak se chce vrátit ke starému způsobu, i když způsobil hodně zlé krve.

Teď se může celé martyrium opakovat. Školský zákon, který čeká na projednání ve Sněmovně, totiž počítá s tím, že anonymně posuzovat slohy budou opět hodnotitelé Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat). A dá se předpokládat, že na slohových pracích vyhoří tisíce maturantů.

„Praxe v letech 2013 a 2014 ukázala, že rozhodnutí o přesunu hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury do kompetence učitelů češtinářů kmenových škol nebylo z didaktického hlediska správné a neprospívá dosažení maximální objektivity hodnocení prací,“ stojí v důvodové zprávě k úpravě zákona.

Podle ministerstva by se měl sjednotit způsob hodnocení písemných prací z češtiny a cizích jazyků. Slohovky z cizích jazyků totiž stále posuzují hodnotitelé Cermatu, což předmětem protestů nikdy nebylo.

Propadly tisíce žáků

Nároky na stylistické dovednosti v cizím jazyce totiž nejsou tak vysoké jako u češtiny. V roce 2012 propadly při známkování externích hodnotitelů tisíce žáků. S verdikty se nespokojili a zaplavili krajské úřady, což je odvolací místo, žádostmi o přezkum.

Celkem bylo kvůli slohům podáno přes pět tisíc žádostí o přezkum, uspělo však jen pět stovek. Úředníci často nestíhali odvolání uspokojivě vyřešit, a tak některé případy skončily i u soudů.

Tehdejší ministr školství Petr Fiala (ODS) proto navrhl, aby slohové práce neposuzovali anonymní hodnotitelé vyškolení Cermatem, ale školští češtináři, a školský zákon byl novelizován.

Návrat k dřívějšímu centrálnímu hodnocení maturitních slohů před časem naplánoval už ministr Marcel Chládek a jeho nástupkyně Kateřina Valachová (oba ČSSD) změnu v návrhu novely ponechala.

Vyhořel by každý desátý

Ministerstvo nyní argumentuje tím, že v minulých dvou letech přibylo prací, které byly ohodnoceny nejnižším možným počtem bodů, při němž lze ještě zkoušku pokládat za úspěšnou. Předpokládá se tedy, že školští učitelé jsou ke svým svěřencům mírnější.

Cermat už nabídl model možných dopadů změny. Loni totiž na zkoušku nechal přehodnotit slohové práce z češtiny externími hodnotiteli a rozdíl byl do očí bijící. U školských češtinářů nepochodilo se svým dílem 1,8 procenta maturantů. U externích by propadlo už 10,1 procenta. Pokud by se tedy k maturitě hlásilo opět kolem 90 tisíc studentů, zhruba devět tisíc by jich propadlo jen na slohových pracích.

„Nejvýraznější rozdíl mezi ‚ostrým‘ hodnocením a přehodnocením se ukázal u tradičně nejslabších oborových skupin: u středních odborných učilišť a nástaveb technických by neúspěšnost stoupla více než třikrát o 21 procentních bodů,“ uvádí Cermat.

Celkem by podle Cermatu propadlo 30,7 procenta těchto žáků.

Odvolací řízení před třemi lety kritizoval úřad ombudsmana, podle nějž bylo zapotřebí odůvodnění pro zamítnutí žádosti, zvážení a zohlednění všech námitek, oponentní posudek, informování o tom, že se může student seznámit s podklady pro rozhodnutí apod.

Jenže krajské úřady v mnoha případech jen požádaly o stanovisko Cermat a ten vydal pouze verdikt „vyhovuje se–nevyhovuje se“.

Nakonec došlo i na soudy a ty daly za pravdu studentům. Žaloby se však mohly podávat nejpozději do konce srpna. Pak se případ vracel do rukou krajských úředníků, jenže studentům nezbývalo než jít k opravnému podzimnímu termínu maturity. Studium na vysněné vysoké škole tak museli odložit. A teď hrozí, že se neblahá zkušenost zopakuje.