Na nepředvídatelnost soudního rozhodování a to, jak komplikuje život lidem i firmám, už léta poukazují advokáti i samotní soudci.

Ti z toho viní překotné změny v zákonech a předpisech. „Volil bych takovou reprezentaci, která čtyři roky nezmění jediný zákon. Ono by se totiž vůbec nic nestalo,“ uvedl tento týden s určitou nadsázkou na odborném fóru Pražský právnický podzim místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Jeden exekuci zastavil zcela, další ji pustil, třetí ji zarazil a přiznal i náklady.Adam Batuna, advokát

Jenže místo zklidnění se situace jen zhoršuje. Lidi v už tak zoufalých situacích to dostává do stavu právní beztíže, kdy vůbec nevědí, co tedy vlastně platí.

Dobře to ilustruje případ třicetileté ženy z Prahy, na kterou dopadly tři exekuce kvůli závazkům jejího bývalého manžela, podnikatele, který dluží, kam se podívá.

Co dveře, to jiný verdikt

První soud exekuce na její mzdu zastavil jen částečně – v době vydání exekučního příkazu totiž nebyla ještě rozvedena. Náklady právního řízení jí nepřiznal. Prostřednictvím advokáta Adama Batuny podala odvolání u všech tří exekucí. Ke každé dostala úplně jiný výrok odvolacího soudu. Přitom věc je totožná, liší se jen čísla jednací. Dokonce se jedná i o stejný soud.

V polovině července Městský soud v Praze rozhodl o odvolání opačně než prvoinstanční soud, a to tak, že exekuci na mzdu bývalé manželky zastavil zcela. Přiznal jí náklady řízení u soudu prvního stupně, od okamžiku, kdy se věřitel dozvěděl o zúžení společného jmění manželů. Zároveň bývalé manželce dlužníka přiznal náklady odvolacího řízení. Vyhověl tedy odvolání.

Jenže o pár dní později v druhé exekuci, sice s jiným evidenčním číslem, ale principiálně ve zcela totožném případě, jiný soudce na Městském soudě v Praze, sedící o pár dveří vedle, u odvolání ženy rozhodl zase jinak.

Potvrdil naopak rozsudek soudu prvního stupně, tedy že srážky ze mzdy jsou zastaveny jen částečně a že bývalá manželka dlužníka je povinna zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení oprávněnému věřiteli.

Exekutor vydal srážky ze mzdy na ženu v dubnu 2014, ale rozvod nabyl právní moci až v únoru 2015. Teprve po této době už nemá být podle odvolacího soudu u druhé věci exekučně postihována. A ještě tu byla třetí exekuce. Princip stejný, stejný odvolací soud, účastníci totožní, ale opět odlišný verdikt.

V září ve třetí věci Městský soud v Praze rozhodl tak, že exekuce srážkami ze mzdy bývalé manželky se zastavuje, náhrada nákladů řízení v prvním stupni se nepřiznává nikomu a bývalé manželce povinného byly přiznány náklady odvolacího řízení.

Pomotané noty: novely platí zpětně

„Soud ve třetím rozhodnutí k exekucím na bývalou manželku povinného odkázal na přechodná ustanovení novely exekučního řádu 139/2015 Sb., která je účinná od 1. července 2015. Z ní vyplývá, že nyní je exekuce srážkami ze mzdy manžela povinného nepřípustná a to se přitom musí aplikovat i na řízení zahájená před účinností novely,“ vysvětlil advokát Batuna.

Díky zpětné účinnosti vzniká chaos nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Podle právníka a šéfredaktora časopisu Soudce Karla Havlíčka to začíná připomínat situaci, jako když „nastoupíte do tramvaje číslo 3, ale v průběhu jízdy se najednou změní na 22 a dojede úplně někam jinam, než jste předpokládali a než bylo napsáno v jízdním řádu a aniž na to někdo upozornil“.

Za zmatení tedy nemohou jen soudci, ale především zákonodárci, podle jejichž pomotaných not se musejí soudci víceméně řídit.