Unikátní vhled do světa někdejšího top manažera nabízí jeho vlastní podrobný deník z let 2006 až 2011, který detektivové Dbalému zabavili při domovní prohlídce a který pro ně představuje neocenitelný zdroj citlivých informací. Úryvky z deníku se dostaly na veřejnost už dříve, ale Právu se teď podařilo získat jeho kompletní třísetstránkovou verzi.

Jen zmínka o předávání úplatků z ruky do ruky je v něm obsažena přesně 231krát, což odpovídá tomu, že průměrně měl mít Dbalý špinavé peníze v ruce každý týden.

Tučné všimné za zmanipulované veřejné zakázky k řediteli špitálu podle jeho vlastního deníku proudilo pravidelně od několika podnikatelů, ale zároveň Dbalý podle svých zápisků sám uplácel.

Běžně tak měl například brát peníze od skupiny kolem kontroverzního lobbisty Ivo Rittiga, jehož přízeň si pak měl naopak sám pomocí značných částek „kupovat“.
„Meet s Rittigem – předávám vděčnostní moo,“ napsal si například Dbalý do deníku 26. května 2008. Anglickým slangovým výrazem pro peníze moo (nebo moolah) Dbalý označoval úplatky.

Deník má samozřejmě reálný základ, nicméně je to doplněno o fikciadvokátka Vladimíra Dbalého

Jen v souvislosti se zakázkou na digitalizaci chorobopisů, kvůli které půjde Dbalý spolu s dalšími obviněnými před soud, pak lze v deníku nalézt opakované zmínky o přijetí úplatků celkově za více než dva milióny korun.

„V 8.30 Petr Kutil přináší moo za digi (900K),“ zapsal si například Dbalý k poslednímu červnu roku 2010. Jen na vysvětlenou: písmenem K se označuje řád tisíců, Kutil byl zase šéfem dceřiné společnosti Homolky s názvem Holte Medical a čelí obvinění spolu s Dbalým.

Ten prostřednictvím své advokátky Kataríny Oboňové Kožiakové, která přitom v jiných kauzách zastupuje přímo Rittiga, jakoukoli korupci odmítá a hájí se tím, že deník je plný smyšlenek a měl být přípravou pro jeho plánovanou knihu.
„Má to samozřejmě reálný základ, nicméně je to doplněno o fikci,“ řekla k tomu Právu Dbalého advokátka.

Šéf bachařů? Bude se hodit

Problém je v tom, že celý dokument sice skutečně ze všeho nejvíc připomíná dobrodružný thriller, nicméně policisté jsou přesvědčeni o tom, že realitě naopak odpovídá naprosto přesně.

Dbalý ve svém deníku se značnou pečlivostí zaznamenává nekončící sled konspirativních schůzek, předávání balíčků peněz, alkoholových dýchánků, pracovních i soukromých peripetií, luxusních nákupů, probdělých nocí a později i kokainových úletů a vlastních depresí.

Z toho jednou bude průserz deníku Vladimíra Dbalého

„Celé odpoledne sníh, začínám být v pěkném průseru a odnesu to dříve či později,“ napsal např. poslední lednový den roku 2011. Kokain – tedy sníh – začal Dbalý podle svých zápisků užívat na sklonku roku 2010 a rychle mu propadl.

Totéž ale platí o luxusním zboží, které měl nakupovat s železnou pravidelností za peníze z úplatků, případně rovnou na kreditní karty dceřiné společností nemocnice Holte, přes kterou se podle závěrů ministerského auditu Homolka dlouhodobě doslova tunelovala.

Vladimír Dbalý čeká na verdikt soudu o vazbě.

Vladimír Dbalý čeká na verdikt soudu o vazbě.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Testuji kartu Holte, kupuji hodinky Emporio Armani za 10 000 a vybírám 55 000 z bankomatu a kupuji řadu mincí ve svém známém obchodě. Z toho jednou bude průser,“ poznamenal si do deníku Dbalý 28. srpna 2009.

O měsíc později už na kreditku firmy podle stejného dokumentu kupuje další dvoje luxusní hodinky Longines dohromady za necelých 100 tisíc.

Jindy měl zase pořídit investiční mince za necelé dva milióny nebo jednu z nejvzácnějších českých poštovních známek za více než milión korun, která je známá pod označením chybotisk 50/50.

Z deníku také vyplývá, že si Dbalý prostřednictvím protekce pro VIP pacienty nebo jejich známé budoval síť kontaktů napříč politikou i byznysem, poznamenal si takto například péči o pozdější premiéry za ODS Petra Nečase a Mirka Topolánka nebo tehdejšího šéfa Sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD), stejně jako urychlení vyšetření pro babičku lobbisty Marka Dalíka.

Zejména z dnešního pohledu je pak zajímavá jeho poznámka z října 2008 o tom, že byl na Homolce úspěšně odoperován někdejší dlouholetý ředitel tuzemských věznic Luděk Kula. „Šéf vězeňské služby – to se může hodit,“ zapsal si tehdy Dbalý s tím, že jde o „dobrý kontakt do budoucna“.

Kula nicméně v čele vězeňské služby skončil po svém odvolání už v roce 2010, tedy o čtyři roky dříve, než byl zatčen Dbalý.

S tím, že jednou spadne klec, přitom ředitel Homolky podle svého deníku zjevně počítal. Opakovaně si v něm například poznamenal, že cítí blížící se konec nebo že už má všeho dost a „chuť se vším praštit a zmizet z toho bahna“.

Počítačka peněz

Dbalý byl každopádně i přes zběsilé tempo svého života s častými návraty domů až v ranních hodinách ve vedení deníku až překvapivě detailní, u každého data např. neopomněl poznamenat, kolikátý den byl v té době ve funkci nebo jaké se k tomu dni váže výročí. Např. jeden z mnoha úplatků si tak měl s Kutilem předávat 12. dubna 2011, kdy uplynulo padesát let od letu Jurije Gagarina do vesmíru.

S pečlivostí ostatně souvisí i jeho péče o samotné úplatky, ty totiž čas od času ve svém trezoru kontroloval a přepočítával, k čemuž si podle svých záznamů koupil za 17 tisíc korun také počítačku peněz. Právo už ostatně informovalo, že Dbalý se s penězi i fotil. S elektronickými zápisky do deníku skončil šéf Homolky v červnu roku 2011, kdy si ho kvůli bezpečnosti začal psát ručně.

V této souvislosti už ostatně Lidové noviny dříve informovaly, že nejméně jednou Dbalý přenosnou paměťovou kartu s deníkem ztratil z dohledu a po jejím opětovném nálezu si do něj poznamenal, že zjištění ztráty pro něj znamenalo jednu z největších panik života.