Kromě snížení plateb za vynětí ze zemědělského půdního fondu novela zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní stavby nebo stavby v průmyslových zónách.

Vláda novelou reagovala na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tak zkomplikovaly některé investice.

Nyní zůstanou současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v Česku srovná s okolními členskými státy EU.

Nově má platit, že nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze vyjmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem její ochrany. Platit se podle novely nebudou odvody za stavbu drah, pokud bude stavebníkem a následně vlastníkem stát, a u státních pozemních komunikací. Poplatkům nebudou podléhat ani cyklistické stezky, pokud budou v souladu s územním plánem.

Vyšší limit na vícepráce 

Novela zákona o veřejných zakázkách navyšuje limit pro vícepráce na 30 procent.

Předloha má rovněž zjednodušit hodnocení tendrů. Přihlížet se bude k více kritériím, a nikoli jen k nabízené ceně. Nově rovněž nebude nutné zrušit zadávací řízení v případě jediné nabídky.

Posledním z návrhů, který Zeman podepsal, je materiál o posuzování vlivů na životní prostředí. Ten omezuje možnost zneužívání odkladného účinku žalob v procesu posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA).