Ředitel dopravní policie: Řidiči si z auta dělají kancelář, je to nebezpečné

Je potřeba to porovnat v širším období, protože rok 2013 byl z hlediska následků dopravních nehod velmi pozitivní. Faktorů, které to ovlivnily, bylo několik. Výraznou roli hrálo počasí. Ještě počátkem dubna 2013 sněžilo, takže ti nejméně chránění účastníci silničního provozu, jako jsou cyklisté a motorkáři, vyráželi na silnice až později. Proti tomu zimní sezóna nyní sotva začala. Loni v červnu také byly povodně, které výrazně snížily následky dopravních nehod. Porovnávat jen oba tyto roky by bylo zavádějící, protože podíváme-li se na dlouhodobý vývoj od roku 2008, je tu neustále klesající trend.

Dopravní nehodovost ovlivňuje několik věcí – počasí, chování účastníků silničního provozu, stav komunikací, intenzita provozu i auta a jejich bezpečnost. Letos jsme měli hodně dnů, kdy bylo pěkné počasí. Během nich sice dochází k méně nehodám, ale mají tragičtější následky. Nejčastější příčinou je nedostatečné věnování se řízení. A to vidím jako velký problém.

U těch, které končí smrtí některého z účastníků, je sice na prvním místě nepřiměřená rychlost, na druhém místě vjetí do protisměru či jízda po nesprávné straně vozovky a nevěnování se plně řízení je až na třetím místě. Ale s odborníky se shodujeme na tom, že hraje roli i při těch prvních dvou příčinách.

Tím, že se řidiči nevěnují řízení, velmi často přejedou do protisměru, zrychlí nebo naopak neuberou v místech, kde by ubrat měli, a pak se velmi snadno dostanou do krizové situace, kterou nezvládnou.

Pozornost řidičů dnes odvádí stres, spěch a únava, na druhou stranu si z auta dělají kancelář. Je to nešvar, který se neustále prohlubuje. Dnes už to díky rozmachu komunikace a dostupnosti různých zařízení není jen o telefonování a držení telefonu.

Například na Slovensku mají tento problém také, tato problematika byla řešena i v rámci letošního zasedání organizace TISPOL, která sdružuje evropské dopravní policie. U nás nevěnování se řízení je fenomén poslední doby, na základě kterého dochází k závažným dopravním nehodám.

Kromě běžného výkonu služby, kdy postihujeme držení telefonu jako přestupek, vidím prostor pro preventivní aktivity. Autoškoly mají vštěpovat základní návyky budoucím řidičům. Možná by na to měl být prostor už v dopravní výchově těch nejmenších. Myslím si, že by to mělo být bráno jako celospolečenský problém.

Od 1. ledna budou mít policisté v roce nástroj, který donutí provozovatele vozidla ve špatném technickém stavu, aby se dostavil na technickou prohlídku. Primárně se opatření dotkne nákladní a autobusové dopravy, ale policista je bude moci aplikovat i na osobní auta.

Pokud u takového vozidla policista zjistí vážnou nebo nebezpečnou závadu, sepíše protokol, pošle jej na registr vozidel a provozovateli se pak zkrátí technická způsobilost na 30 dnů. V případě nebezpečné závady o ni může přijít úplně. Aby ji získal zpět, bude muset absolvovat technickou prohlídku v STK zaměřenou právě na zjištěnou závadu.

Dnes policista toto oprávnění nemá. Pokud jsme zastavili takové vozidlo, řidiče jsme vyřešili blokovou pokutou, případně oznámením o přestupku správnímu orgánu a mohli jsme maximálně zakázat pokračování v jízdě. Takové vozidlo bylo odstaveno, ale už tady nebyl nástroj, aby si dal provozovatel vůz do pořádku.

V připomínkovém řízení k novele zákona o silničním provozu se debatuje o zavedení reflexních prvků pro chodce. Ti by měli povinnost nosit reflexní pásku třeba na ruce v místech, kde není veřejné osvětlení a není tam chodník. Tedy jdou po vozovce.

V zahraničí to výrazně pomohlo ve snížení počtu nehod. Dál se mluví o tom, že by policista mohl zadržet osvědčení o registraci vozidla po těžké dopravní nehodě nebo s těmi nejzávažnějšími technickými závadami. Zpět by jej majitel dostal až v okamžiku, kdy vůz projde technickou prohlídkou.

Přivítal bych, aby s ohledem na otázku používání reflexních prvků byla tato novela účinná ještě před začátkem příští zimy.

Problém je to neustále, byť se dá říct, že se nám poslední dobou daří snižovat počty dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. Nicméně ta čísla jsou stále ještě velmi vysoká.

Nevidíme důvod, aby se v kontrolách polevilo. Naopak totiž přibývá řidičů s vysokou hladinou alkoholu – víc než jedno promile bylo zjištěno u téměř 80 procent případů. Vedle alkoholu zůstává i zjišťování návykových látek za volantem jednou z priorit policie. Díky většímu počtu testerů případy odhalujeme a také policisté mají větší zkušenosti, aby na řidiči poznali možné ovlivnění drogou.

Už několikátým rokem policisté při každé smrtelné nehodě posuzují místo i z hlediska dopravnětechnického. Na místo vyjíždí dopravní inženýr a udělá bezpečnostní inspekci. Posoudí, zda stav komunikace mohl mít vliv buď na příčinu, nebo následek nehody. V případě nedostatků kontaktujeme správce komunikace, aby zasáhl. Policisté i v rámci běžného výkonu služby zjišťují ročně tisíce závad, zejména v dopravním značení.

Tato diskuse není aktuální. Byť máme v dálniční síti nové úseky, nevidím žádná pozitiva ani v plynulosti dopravy, spíš několik velkých negativ. Čistě teoreticky by šlo o velmi krátké úseky, kde by řidiči museli jinak reagovat na přijíždějící vozidla, a zároveň je to rychlost, která by se těžko vyučovala v autoškolách.

Nyní se debatuje na téma nového autoškolského zákona. Týká se velmi rizikové skupiny, která měla v roce 2013 na svědomí zhruba čtvrtinu nehod. Řeší se řidičáky na zkoušku či menší počet trestních bodů, po jejichž dovršení by pozbyli tito řidiči oprávnění. Nad těmito nezkušenými řidiči by měl být zvýšený dohled.

Podpora vedení policie dopravní službě je velmi výrazná. Snažíme se obnovit ty prostředky, které se již osvědčily. Tedy nakoupili jsme 17 vozů Škoda Superb, které jsme nasadili v rámci dálničních autotýmů.

Chtěli bychom pokračovat v nákupu multifunkčních zařízení, která nejen měří rychlost za jízdy, úsekové měření, ale pořizují i kontinuální záznam. Také umějí rozpoznat registrační značky a porovnat údaje s registrem odcizených vozů. Umožňují i dokumentovat případy nesprávného předjíždění či způsobu jízdy.