Akci pořádalo více než deset uskupení, mezi organizátory patřil například Martin Přikryl, který je autorem projektu Červená karta proti Zemanovi či Petr Placák, který organizoval protestu proti komunistickému režimu na Škroupově náměstí v roce 1988.

„Máme to štěstí, že si Den lidských práv můžeme připomenout svobodně, bez následků, beze strachu před policií a vlastním státem. Ale zemí, kde občané toto štěstí nemají, je stále dost. Ignorace dodržování lidských práv je jedním z hlavních bodů, které Miloši Zemanovi v jeho zahraniční politice vytýkáme,“ promluvila jedna z organizátorek Nikol Klevcovová.

Připomněli návštěvu Číny

Na demonstraci vystoupili také Jan Ruml či Tomasz Peszynski ze skupiny Pražský Majdan. Zemanovi byla vytýkána především jeho slova při nedávné návštěvě Číny, kdy prohlásil, že nepřijel, aby zemi poučoval o lidských právech, ale aby se naučil, jak stabilizovat společnost.

„Česká republika leží v srdci Evropy, a my říkáme, že srdce má být statečné a má mít smysl pro spravedlnost. Nedovolme pokračovat ve výprodeji našich vlastních hodnot, který zahájila už éra předchozího prezidenta Klause a ve které ještě hlasitěji pokračuje naše současná reprezentace v čele s Milošem Zemanem. Nerozumíme, že naše země opouští pozice obhájců lidských práv,“ prohlásila Klevcovová.

Na náměstí se četl také dopis příbuzných a přátel ruské disidentky Natalie Gorbaněvské, která patřila k osmi statečným lidem protestujícím v srpnu 1968 v Moskvě proti srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Promluvila také zástupkyně vietnamské komunity v Česku, která popsala totalitní režim v její zemi.

Den lidských práv se slaví jako připomínka Všeobecné deklarace lidských práv, kterou přijala v roce 1948 Organizace spojených národů.