Už devět měsíců se však tyto tzv. patologicko-anatomické pitvy, jejichž hlavním smyslem je ověření lékařské diagnózy, prakticky neprovádějí. Může za to nový Občanský zákoník (OZ), a zřejmě jen soud může rozhodnout, zda si nemocnice vykládají zákon správně.

„Podle právního výkladu, s nímž se ztotožnily fakultní nemocnice, zamezuje OZ provedení běžné pitvy bez předchozího souhlasu pitvaného. Před zákrokem jakéhokoli charakteru bychom si proto měli u pacienta vyžádat souhlas s pitvou v případě nečekaného úmrtí,“ řekl lékařský náměstek královéhradecké fakultní nemocnice Jaroslav Malý.

Proto se z obavy, že by postupovaly proti stávající legislativě, pokud nebudou mít souhlas, rozhodly nemocnice raději nepitvat.

Jen ty povinné

Provedení pitvy je přitom z lékařského hlediska významné nejméně ze dvou důvodů. „Za prvé zjistit přesnou příčinu úmrtí je důležité pro stanovení postupu další léčby obdobně nemocných pacientů. Například od zahájení našeho transplantačního programu víme o každém z klientů, na co zemřel a jaké měl komplikace. Je to memento, upozornění, na co si dát při naší práci propříště pozor,“ nemá ze současného stavu radost Malý.

A za druhé je zjištění příčiny smrti důležité i pro případný soudní spor. Může vyloučit či potvrdit zavinění.

Nyní se tak z patologicko-anatomických pitev provádějí pouze pitvy povinné u osob do 18 let, po úmrtí při operaci nebo během odběru orgánu pro transplantaci a dále při úmrtí těhotné či při její smrti při porodu nebo v šestinedělí.

Problém není ani s pitvami anatomickými, tedy sloužícími k výuce studentů. Provádějí se pitvy zdravotní, to je u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení, a pitvy nařízené soudem.

Podle ČLK anatomická pitva vyžaduje souhlas

V opozici proti postoji nemocnic stojí názor České lékařské komory (ČLK). Již počátkem roku se její prezident Milan Kubek vyjádřil, že zákoník vyžaduje souhlas s prováděním anatomických pitev, tedy pitev pro účely výuky či výzkumu. Na ostatní pitvy by se tento souhlas vztahovat neměl.

„Zákonodárce zde bohužel postavil proti sobě dva zákony – speciální zákon o zdravotních službách a OZ. A vznikl spor, v němž není zřejmé, zda se písemný souhlas vyžaduje pouze u anatomických pitev, nebo i ostatních,“ vystihl mluvčí ČLK Michal Sojka jádro sporu. Komora se podle něj domnívá, že speciální zákon stojí nad obecným.

Jediný, kdo by mohl vnést světlo do tohoto rozporu, je soud. Ovšem žádné ze zdravotnických zařízení nechce být v roli toho, na kom se rozhodne, čí právní názor je správný.

Změna legislativy?

„Domníváme se, že náš výklad je správný, ale chápeme, že nikdo nechce být tím prvním,“ dodal.

„Rychlým řešením měla být poslanecká novela. Předstoupit s ním byl připraven poslanec Jaroslav Krákora (ČSSD). Dokonce již bylo vypracováno paragrafové znění. Ministerstvo se však nakonec rozhodlo jít vládní cestou. Tedy že právní úpravu předloží vláda,“ připomněl Sojka, že brzké řešení je zatím v nedohlednu.