Soudci upozornili, že při rozhodování nelze brát v potaz výměr z roku 1947, kterým hrabě nedostal osvědčení o národní spolehlivosti, a to kvůli složitým právním a dobovým okolnostem.

Pokud by ministerstvo přiznalo šlechtici československé občanství, otevřelo by to jeho dědičce cestu k rozsáhlým restitucím na celé Moravě včetně zámků v Lomnici a Luhačovicích.

Jádrem sporu o občanství je rozhodnutí ministerstva vnitra z roku 1947. To totiž naprosto otočilo postup Okresního národního výboru v Uherském Brodě, který chtěl Serenyimu osvědčení vydat.

„Dne 8. 7. 1946 vydal Okresní národní výbor po podrobném šetření osvědčení, že pan Alois Serenyi je osobou národně spolehlivou, je české národnosti,“ napsala do stížnosti k NSS dědička s tím, že její otec se sice přihlásil v roce 1941 za říšského občana, učinil tak ale pod nátlakem.

„Přihlásil se v úředním hlášení při výhrůžné výzvě okupačních orgánů k podpisu přihlášky za Němce, avšak k tomuto přihlášení došlo z donucení. Jmenovaného tak proto nutno považovat za osobu české národnosti,“ potvrdili hned po válce uherskobrodští.

Soud nestihl rozhodnout

Ministerstvo pak ale rozhodlo, že majitel rozsáhlých majetků nemá osvědčení o spolehlivosti nárok, Serenyi sice ihned podal stížnost k tehdejšímu Nejvyššímu správnímu soudu, jenže ten po roce 1948 zanikl, aniž by stačil rozhodnout. Otázka občanství tak zůstala viset v právním vakuu.

Podle NSS tak musí úřady řešit otázku občanství od začátku. Senát v čele s Miluší Doškovou ale jedním dechem dodal, že jejich stanovisko automaticky neznamená přiznání občanství, jde podle nich o stále otevřenou otázku.

„Stěžovatelka poukazuje i na skutečnost, že jí i manželce jejího otce bylo osvědčení o československém občanství po válce vydáno, přičemž smýšlení i chování celé rodiny bylo stejné. Zdůrazňuje, že na jejího otce je v obci dodnes vzpomínáno s úctou. Poukazuje na tradiční příslušnost rodu k češství a na chování svého otce deklarující jeho podporu Československé republice a na nátlak, jemuž byl mimo jiné ze strany gestapa podroben,“ zakončila úspěšnou stížnost dědičky její advokátka Daniela Trávníčková.