Hlavní obsah

Romové z Ostravy odmítli pracovat, museli opustit městské byty

Právo, Denisa Telaříková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Výplatu mezi 13 až 16 tisíci korunami hrubého mohli brát ostravští dlouhodobě nezaměstnaní Romové, pokud by vzali práci v těžkém strojírenství, sociálních službách a ve stavebnictví.

Foto: Profimedia.cz

Radnice města Ostravy

Článek

Tu jim během letošního roku zajistilo město Ostrava v rámci v Česku unikátního programu Sociální inkluze. Bylo jim to ale málo, nastoupit do práce odmítli.

Přitom kupříkladu 16 tisíc hrubého dostanou lidé, kteří nastoupí na ostravský magistrát na referentská místa. A podle ministerstva práce a sociálních věcí bere takový plat v Česku téměř šest procent nekvalifikovaných lidí, především v oblasti pomocných prací. Na Ostravsku za necelých 16 tisíc pracují ale i lidé se vzděláním, a to hlavně ve službách a obchodě.

Ostrava proto udělala razantní krok a čtyři romské rodiny z programu vyškrtla, dvě z nich i musely opustit městský byt. Třetí rodina o bydlení od obce nepřišla, jelikož jí ještě nebyl přidělen. Dobrovolně se pak vystěhovala z městského bytu do severních Čech čtvrtá romská rodina.

„První romskou rodinu jsme z programu vyloučili už letos v létě, další tři rodiny teď,“ informoval Právo náměstek ostravského primátora Martin Štěpánek (ODS).

„Ze třinácti sociálně vyloučených rodin, které jsme za letošní rok do programu začlenili, tak nyní zůstává devět rodin a dva jednotlivci, kterým se snažíme pomoci vrátit se zpět do společnosti,“ upřesnil Štěpánek s tím, že z celkem dvaapadesáti osob jich v současnosti v sociálním programu zůstává pětatřicet.

„Šest z nich práci od města přijalo a už normálně pracují. Další dva procházejí rekvalifikací a brzy do zaměstnání nastoupí,“ upozornil náměstek. Podle jeho slov je důvodem vyloučení rodin z programu to, že neplnily podmínky sociální smlouvy, kterou s městem dobrovolně podepsaly.

Nechtějí legální zaměstnání

„Problém je v tom, že odmítají přijmout legální zaměstnání. Je to bohužel tak, že kombinace sociálních dávek a práce načerno je pro ně výhodnější. Mají totiž exekuce a ty jim snižují jejich reálný výdělek. Přitom my jsme jim nabídli práce, které nebyly na úrovni životního minima, ale nad ní,“ vysvětloval náměstek.

Upozornil, že na počátku sociálního programu rodiny dostávaly městské byty hned po podpisu sociální smlouvy. „Poučili jsme se však a obrátili jsme to. Nyní to je tak, že byt od města dostanou až po dvou či třech měsících, kdy dokážou, že sociální smlouvu dodržují. Tedy nejen že pracují, ale také posílají děti do škol a plní další záležitosti,“ připomněl Štěpánek.

Město Ostrava chce v programu Sociální inkluze, do kterého již nalilo tři milióny korun, pokračovat i v příštím roce.

Program může fungovat

„Chceme nabrat dalších 50 lidí z okraje společnosti. Zjistili jsme, že program může fungovat, je ale důležité, aby se ze strany státu nastavily podmínky natolik, že nebude docházet k tak velkému zadlužování chudých rodin, a nastaví se systém sociálního bydlení. Je důležité umět sociálně vyloučené vrátit zpět do společnosti. Je to koneckonců levnější než je nechat někde na ulici, aby páchali kriminalitu a obtěžovali ostatní občany,“ shrnul ostravský náměstek.

V Ostravě v současnosti žije kolem šesti tisíc lidí na pokraji společnosti, převážně Romů. Program Sociální inkluze však není určen jen pro ně.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám