Klenot určený pro svatovítskou katedrálu vytvořil z podnětu pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky zlatník Pavel Šrytr. Jde o reminiscenci na kalich sv. Vojtěcha, který se dnes nachází v Polsku. Kalich je vyroben ze stříbra, zdobí ho pákistánský onyx, červené almandíny a fylit nalezený na vrcholu Sněžky. Nohu kalichu zdobí zmenšenina kopie Palladia země české, jehož korunka je osázena českými granáty.

Dílo tak symbolicky propojuje tradici svatovojtěšskou s tradicí svatováclavskou a cyrilometodějskou. Podle barokních legend totiž darovala staroboleslavský reliéf sv. Václavu jeho babička sv. Ludmila. Ta ho při svém křtu dostala od sv. Metoděje.

Patena je také stříbrná a na povrchu ozdobena emailem ve tvaru symbolického katedrálního kříže. Ten má vyjadřovat úctu ke čtyřem patronům české země - sv. Vítu, sv. Václavu, sv. Vojtěchu a sv. Zikmundu. Emaily jsou doplněny rudými almandíny.

Počátky pokladu spadají do 10. století

Svatovítský poklad je kolekcí uměleckých a historických předmětů, především nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů, sloužících buď k bohoslužbě, nebo kultu, obsahuje tedy i relikvie svatých. S výjimkou krátkých přestávek je od svého vzniku uložen v katedrále sv. Víta.

Počátky pokladu spadají do období prvních Přemyslovců v 10. století, jedním z prvních předmětů pokladu pravděpodobně byla relikvie z ramenní kosti sv. Víta, kterou přivezl darem od císaře Jindřicha Ptáčníka kníže Václav.

K pokladu byla později uložena i lebka sv. Václava, část jeho zbroje z 9. století či svatoštěpánský meč s vyřezávanou rukojetí. Poklad obsahuje také korunovační ostatkový kříž ozdobený antickými a raně středověkými kamejemi a mnoho dalších klenotů, počet artefaktů dnes převyšuje čtyři sta položek.