Některé strany chystají ve finiši propagační smršť, aby tyto přelétavé voliče lapily. Jiné, přestože jim může jít o přežití, připomínají spíš unavené jezdce těsně před cílem.

Zaplaťte si a propagujte nás, lze v nadsázce popsat výzvy zoufalé ODS, která se propadá k hranici volitelnosti. Na webu ODS si její příznivci mohou stáhnout manuál, jak shánět voliče, s názvem 96 hodin pro pravici. V něm se např. dozvědí, aby se víc hlásili ke kampani a například viditelně nosili trička i placky, které si mohou koupit za 200 korun a dvacet korun v e-shopu ODS.

Ta v roce 2010 dala na kampaň 300 miliónů, teď může utratit jen šestkrát méně, tedy 50 miliónů. Podle mluvčího ODS Jiřího Sochora letos nebudou žádné velké akce a koncerty, které bývaly pro ODS příznačné, vše zůstane na kandidátech a příznivcích. „Máme 21 tisíc členů, devět tisíc členů Modrého týmu a je tu také tisíc mladých konzervativců, ty chceme motivovat, aby přesvědčili své známé, aby šli volit ODS,“ řekl Právu Sochor.

Oranžový týden ČSSD

ČSSD na finále vyrukuje s oranžovým týdnem a sází na kontaktní kampaň, sdělil Právu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Chtěli bychom být co nejvíce mezi lidmi. Připravujeme informační oranžové stánky na nárožích a náměstích, ve městech a v obcích. Naši kandidáti budou rozdávat po celé republice nejen naše propagační materiály, ale i oranžové růže. Já se toho zúčastním zejména v Jihomoravském kraji,“ řekl Právu tamní krajský lídr Sobotka.

„Poselství soustředíme na to, aby lidé přišli volit a netříštili své hlasy a dali silný mandát ČSSD,“ popsal cíl oranžové záplavy.

TOP 09 na náplavce

TOP 09 se chystá o víkendu dostat do všech tištěných a internetových médií inzerát s apelem Karla Schwarzenberga. „Ten by měl napovědět všem nerozhodnutým voličům, koho mají volit,“ řekl Právu volební manažer TOP 09 Jaroslav Poláček.

Ve všech krajích také v příštím týdnu chystají finální akce. Např. v Praze bude Schwarzenberg a celá pražská kandidátka přesvědčovat na náplavce Pražany během zamykání Vltavy.

Lidovci se nechali zase inspirovat úspěšnou kampaní německé kancléřky Angely Merkelové a budou během kontaktní kampaně rozdávat leták v podobě papírové peněženky. V ní lidé najdou slib, že zvýší slevu na dani za každé dítě skoro na dvojnásobek, o 11 436 ročně. Těchto žlutých letáků si nechali vytisknout několik set tisíc.

Fenomén přelétavého voliče

Ředitel agentury STEM Jan Hartl řekl Právu, že velký počet voličů zatím bezradně čeká. „U pětiny až čtvrtiny voličů ještě dva týdny před volbami krystalizuje názor, koho volit. Někteří přitom budou váhat až do konce. Z minulých průzkumů víme, že 15 procent voličů se rozhodovalo až v posledním týdnu,“ uvedl.

To znamená, že se hraje přinejmenším o každého sedmého voliče. Při účasti jako před třemi lety (63 %) z osmi miliónů oprávněných voličů by v banku mohlo být kolem 700 tisíc volných hlasů. A to je síla, která by rozhodla.

„Dominantní skupinou celého demokratického světa se stává tzv. přelétavý volič, který se moc o politiku nezajímá a volí na základě těkavé emoce,“ dodal sociolog Hartl.

Politolog Tomáš Lebeda si myslí, že se počet nerozhodnutých lidí bude snižovat s blížícím se datem voleb. „Ale v letošních volbách jich podle mého názoru bude hodně, zejména na pravici, a poslední týden může pro strany být poměrně důležitý,“ podotkl.

Lebeda upozornil, že neparlamentní partaje mají nyní naději se do Sněmovny probojovat. „Jejich šance se opírá o to, že společnost nemá důvěru k etablovaným stranám a hledá alternativu. Část společnosti vnímá, že když je něco nové, tak to přináší i kvalitu,“ dodal.

Rozhodnou hodiny

Analytik Jan Herzmann uvedl, že v demokratických zemích dlouhodobě posiluje rozhodování na poslední chvíli. „Zdá se, že lidí, kteří váhají, zda a případně koho volit, je letos opravdu hodně. Pokud se některé straně podaří v posledním týdnu silně oslovit občany, tak jí to může přinést body. Zejména u obyvatel měst budou pro rozhodování zásadní poslední dny a možná i hodiny,“ řekl Právu.

Herzmann odhadl, že mnoho hlasů propadne, podobně jako tomu bylo v roce 2010, kdy to představovalo téměř 19 procent. „Nezanedbatelná skupina voličů nebude volit stranu chladným kalkulem, ale srdcem, i když ví, že mnoha šancí dostat se do Sněmovny nemá," uvedl.

Politolog Jiří Pehe si naopak myslí, že řada lidí si za plentou dobře rozmyslí, zda raději nedá hlas straně, která má větší potenciál se do Sněmovny dostat a něco prosadit, než aby volili partaj, která se jim líbí. „Jejich volbu může ovlivnit i to, pokud si ujasní, koho vlastně volí – zda příští vládu, nebo opozici,“ řekl Právu.

Podle politologa Jana Bureše velký počet nerozhodnutých voličů není ideální situace. „Strany tedy spíše budou muset svá témata opakovat až do konce kampaně, než aby se v posledním týdnu zaměřily na nějakou ,bombu‘, která by jim dodala hlasy,“ uvedl.

Bureš dodal, že letos budou ve finále důležité také sociální sítě a nová média.