Aby se to nestalo, bude muset nová Sněmovna, která bude moci po volbách schvalovat zákony nejdříve v prosinci, pořádně šlápnout do pedálů.

Tuto situaci justice už zná – z konce loňského roku. A proč se situace může opakovat? Jsou za tím žaloby soudců.

Jde jim nejméně o 10 tisíc měsíčně

U Ústavního soudu leží od letošního května stížnost brněnského městského soudu, ve které se stěžovatel domáhá, aby se tzv. platová základna, z níž se počítají platy soudců i žalobců, vrátila z dnešního 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na trojnásobek, který platil dřív. Průměrný plat v této sféře dosahuje zhruba 23 600 korun.

Pokud ÚS stížnosti vyhoví a základnu pro výpočet platů zruší, nastane práce Sněmovně. Ta se ale ustaví až za čtvrt roku.

Soudcům přitom nejde o malé částky. Ve hře je růst hrubého měsíčního platu podle délky praxe a stupně soudu odhadem nejméně o 10 000 korun. S přibývající praxí a zařazením k vyššímu stupni soudu se růst zvyšuje a může činit víc než dvacet tisíc měsíčně.

„Dá se předpokládat, že stížnost by mohla být rozhodnuta v řádu několika týdnů,“ potvrdila ve čtvrtek na dotaz Práva mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník připouští, že problém se stanovením výše platů může nastat. „Nijak se tím v tuto chvíli nezabýváme, ale je pravda, že pokud by zákon nestačil projít legislativním kolečkem do konce roku, nebude z čeho platy soudců i žalobců, které jsou na to navázány, počítat,“ řekl Právu Lichovník.

Letošní nejnižší plat soudce okresního soudu s praxí do pěti let činí 55 400 korun hrubého měsíčně. Nejvyšší plat soudce vrchního soudu po třiceti letech pak 115 700 Kč.

Stěžovatelé argumentují, že poradní výbor soudců Rady Evropy už před lety zdůraznil, že zákony mají bránit snižování soudcovských platů. Tomu pak odpovídala rozhodnutí českého Ústavního soudu v minulosti.

Dá se očekávat, že i tentokrát ÚS kolegům soudcům vyhoví a zruší v zákoně právě výši platové základny s tím, že parlament bude muset schválit novelu.

A v tom je právě riziko: Sněmovna je rozpuštěna a poslanci se mohou případně dostat k novele platového zákona, která by měla platit od začátku příštího roku, v prosinci. Pak je na řadě ještě Senát a prezident.

Ministerstvo počítá s krizovým plánem

Obdobná situace nastala koncem loňského roku, kdy ale Sněmovna fungovala a změnu zákona na poslední chvíli schválila.

Obavy soudců dnes mírní náměstek ministryně spravedlnosti Daniel Volák.

„Já bych to nepřeceňoval. Nehrozí, že by nedostali výplatu,“ uvedl Volák. Soudci a žalobci v únoru 2014 výplaty za leden určitě dostanou. „My už jsme měli krizový scénář připravený, takže by to mohlo být formou záloh a pak bychom to doúčtovali,“ uvedl náměstek a dodal: „Proboha, přece ty lidi nenecháme bez výplaty, rozhodně se o soudce a státní zástupce postaráme.“

Volák připomněl, že už za ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) úřad připravil návrh, podle kterého by se platová základna soudců vrátila na trojnásobek, ale vláda návrh ministra odmítla.

Zachovala se šalamounsky, když Sněmovně nejdřív poslala variantní řešení. To počítalo s 2,51násobkem až trojnásobkem. Takové řešení ale poslanci hodili ministrům na hlavu.

Až v prosinci 2012 na poslední chvíli předložila vláda návrh nový, který obsahoval právě 2,75násobek platové základny, který je nyní u ÚS napaden.

Podle Voláka jsou peníze na případné zvýšení platů soudců a žalobců už zahrnuty v návrhu státního rozpočtu na příští rok.