V nádherném barokním klášteře, na jehož podobě se podepsali i otec a syn Dientzenhoferové, skutečně žádný mnich nebydlí a pouze se zde konají prohlídky.

Za provoz kláštera zodpovídá firma Klášter Broumov, servisní s. r. o. Správce Přemysla Sochora se Právo zeptalo, kdo žádá stát o majetky a jak s nimi hodlají naložit. „Žádosti podává advokátní kancelář, na vše ostatní se zeptejte břevnovského převora Siostrzonka,“ řekl Sochor.

Administrátorem je břevnovský převor

Podle evidence ministerstva kultury je broumovský klášter samostatná právnická církevní osoba, jejímž administrátorem je převor Břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek.

Podle něj broumovský a břevnovský klášter k sobě historicky patřily. Od sebe je oddělila až druhá světová válka.

Letos břevnovští benediktini oslaví 800 let, co dostali od Přemysla Otakara I. celý dnešní broumovský výběžek, kde založili klášter. Během husitských válek se břevnovský opat přestěhoval do opevněného Broumova. Tam opati vydrželi až do roku 1939.

„Němečtí bratři nic nenárokují“

„Po celá staletí se opati nazývali ‚břevnovsko-broumovští‘ a byli představenými klášterů břevnovského, rajhradského, polického a broumovského,“ sdělil Právu převor Siostrzonek.

Před druhou světovou válkou se z politických důvodů benediktini rozdělili, v Břevnově zůstali čeští mniši a v Broumově němečtí. Ti byli po válce vyhnáni do německého kláštera v Rohru.

„O Broumov se opět staral břevnovský představený, snažil se jej oživit pomocí českých benediktinů z USA,“ uvedl Siostrzonek. Dodal, že tento pokus zmařil únor 1948 a postupná likvidace klášterů.

Po roce 1990 začali benediktini, v jejichž čele od roku 1947 až do roku 1999 stál Anastasius Opasek, spravovat broumovský i břevnovský klášter společně. „Z toho vyplývá, že také žádost o majetkové narovnání je podávána společně za oba kláštery,“ podotkl Siostrzonek. Dodal, že „němečtí spolubratři neuplatňují žádné majetkové nároky“.

Chtějí vytvořit kulturní centrum

V broumovském klášteře se chystají vytvořit kulturní a vzdělávací centrum, na jehož výstavbu chtějí získat peníze z evropských peněz a měly by na ně plynout i peníze, které získají z restitucí.

Celkově benediktini po celé republice požádali o vracení 910 pozemků. Ti z Břevnova o 209, z Emauz o 54, z Rajhradu o 118 a z Broumova o 529 pozemků.

Pokud se svými žádostmi u Státního pozemkového úřadu, který požadavky církví vyřizuje, uspějí, stanou se benediktini jedním z největších majitelů pozemků na Broumovsku. Získají parcely v samotném Broumově a ve všech vesnicích v broumovském výběžku, jako jsou Jetřichov, Heřmánkovice, Křivnice či Martínkovice.