Tentýž Václav Škroud je podle obchodního rejstříku jednatelem a vlastníkem firmy, která ve velkém dovážela ropné produkty ze zahraničí. Právo zjistilo, že byl jedním z nastrčených bílých koní v případu půlmiliardového daňového úniku, za který před týdnem policie obvinila devět lidí, včetně tří regionálních politiků z ODS – radního ÚMO Plzeň 1 Radka Mráze, asistenta náměstka primátora Petra Runda Tomáše Vlčka a člena stranické buňky v Plzni na Borech Adama Soleha.

Ohledávající lékař nezjistil, že by měl Škroud na těle viditelná zranění a jako předběžnou příčinu smrti určil selhání krevního oběhu. Když Škrouda ale objevili městští strážníci, ještě žil.

„Na chvilku se probral, ale pak upadl do bezvědomí. Neměl hmatatelný tep, hlídka proto zavolala záchranku a do jejího příjezdu prováděla masáž srdce. Muže se jí ale zachránit nepodařilo,“ uvedla Jana Pužmanová z městské policie. Co bylo přesnou příčinou smrti, ukáže až pitva.

„Vrtalo mi hlavou, kde Smradlavka pořád bere peníze na chlast. Byl zralej zavřít tak do psychárny. Jestli v něčem jel, tak o tom neměl ani ánunk,“ podivoval se bezdomovec Milan, který nechával Škroudu občas přespat ve své boudě.

Patřil mezi svědky

Policisté Škroudu už dříve vyslechli jako svědka, jeho výpověď patřila mezi důkazy, na základě kterých mohli vyšetřovatelé zahájit trestní stíhání organizátorů podvodných obchodů.

Právu se podařilo částečně zmapovat aktivity celé organizované skupiny.

Princip podvodu spočíval v tom, že na firmy s bílými koňmi se do ČR dovážely ropné produkty, které byly obratem prodány tuzemským odběratelům. Platby spojené s pořízením a následným prodejem pohonných hmot zajišťovaly další firmy s nastrčenými jednateli, přičemž důvodem využití těchto inkasních společností bylo znepřehlednit pohyb peněz při přeprodeji tohoto zboží a tím se vyhnout zaplacení daně z přidané hodnoty.

Podle zjištění Práva tyto firmy ovládala prostřednictvím nastrčených osob trojice stíhaných Tomáš Kočárek, Jan Kroupa a Tomáš Vlček. Bílé koně jim podle policie sháněli Eva Jeslínková a Vojtěch Sivák, kteří pracovali jako správci ubytovny patřící vlivnému plzeňskému podnikateli a členu ODS Petru Štruncovi. Vybírali lidi, kteří byli bez peněz a bez jakéhokoliv zázemí. Ti se za pár tisícovek upsali k něčemu, o čem neměli ani páru.

To byl případ i Škrouda. Na „jeho“ společnost Toladena Trade, s. r. o, nechali Kočárek, Kroupa a Vlček dovézt v průběhu roku 2011 téměř dvacet miliónů litrů pohonných hmot z Rakouska, které obratem přes další dvě nastrčené firmy přeprodali dál.

Fungovalo to tak, že zavolali telefonem, vyzvedli mě doma a jeli jsme vybrat peníze žena v roli bílého koně

Z důkazů, které mají kriminalisté v rukou, vyplývá, že veškeré platby s těmito obchody spojené realizovala jmenovaná trojice prostřednictvím inkasní společnosti Aloprex Trade, s. r. o., kam nechala jako jednatele zapsat rovněž bílého koně. Ten potom na jejich pokyn vybíral z účtu peníze v hotovosti a předával jim je. Finanční úřad vyčíslil únik na dani ve výši téměř 95 miliónů korun.

Stejný princip využili Kočárek, Kroupa a Vlček i v dalších případech, za které jsou stíháni pro krácení daně. Tam už jim měli s daňovými podvody pomáhat politici Adam Soleh a Radek Mráz.

První jmenovaný podle závěrů policejních vyšetřovatelů vyvedl z účtů inkasní firmy Mejavin Trade, s. r. o., přibližně 26 miliónů korun, aby tím znemožnil dohledat jejich původ. Mráz měl zase prostřednictví společnosti Sesto, s. r. o., kterou ovládal přes bílé koně Lukáše Čecha a Josefa Otta, vyrábět fiktivní faktury.

Pracovala jako bílý kůň

Právu se podařilo hovořit se ženou, kterou Kroupa s Kočárkem a Vlčkem dosadili do jedné z inkasních společností a která pro ně vybírala peníze z účtů. Pod příslibem anonymity popsala reportérovi Práva, jak jako bílý kůň pracovala.

„Řekli mi, že budu jenom vybírat peníze, že to není trestné a že to dělá spousta lidí. Slíbili mi, že si s chodem firmy vůbec nemusím dělat hlavu, že všechny papíry budou vést za mě. Tak jsem na to kývla za měsíční odměnu pět tisíc korun,“ uvedla invalidní důchodkyně.  Odvezli ji do Prahy, kde u notáře podepsala smlouvu o převodu obchodního podílu.

„Už to bylo všechno připravené, jen jsem podškrábla ty papíry. Pak jsme ještě jeli do asi třech bank zřídit účty včetně internetového bankovnictví. No a potom to fungovalo tak, že zavolali telefonem, vyzvedli mě doma a jeli jsme vybrat peníze,“ pokračovala žena ve věku okolo padesáti let.

Měsíčně vybírala okolo půldruhého miliónu korun. Celkem to dělalo přes 17 miliónů. Peníze podle svých slov odevzdávala buď Kočárkovi, nebo Kroupovi. „Určitě si je nenechávali pro sebe, třeba Kočárek mi při jednom výběru říkal, že ještě dneska musí odvézt ty peníze někomu do Prahy,“ dodala žena.

I když některé indicie naznačují, že Kočárek s Kroupou jsou pouze prostředníci, stopa u nich zatím končí. Po zadržení a obvinění odmítli vypovídat.

Kroupa na dotaz Práva uvedl, že se o tom nechce bavit. Kočárek nemá dostupný ani jeden ze dvou  mobilních telefonů, které užíval, a reportérovi Práva se ho nepodařilo zastihnout ani v bytě u rodičů, kde se, jak uvedl po propuštění ze zadržení, bude prý zdržovat.  Podle majetkových poměrů obou dvou mužů, které Právo zjistilo z veřejných databází, si ani jeden z nich výrazně nad poměry nežije.