"Plénum ÚS konstatovalo, že ústavní stížnost směřující proti výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku je nepřípustná, neboť výzva svou povahou není rozhodnutím a současně má stěžovatel (žalobce) k dispozici prostředky ochrany před obecnými soudy," uvedl generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil.

Stanovisko se týká poplatků, které lidé musejí uhradit při zahájení řízení, případně při podání odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti. Pokud není poplatek uhrazen v plné výši, například proto, že žalobce má k výpočtu výhrady, rozhodne soud o zastavení řízení. Podle ÚS se poté může každý bránit prostřednictvím běžných opravných prostředků, a teprve poté podat ústavní stížnost.

Lze žádat vrácení sporné částky

"Poplatníkovi navíc nic nebrání, aby nesprávné určení výše soudního poplatku ve výzvě namítal již před rozhodnutím o zastavení řízení, a v tomto směru tak působil na soud, aby změnil svůj názor na výši jeho poplatkové povinnosti," stojí ve stanovisku. Další možnost je zaplatit i v případě pochybností požadovanou sumu a pak žádat navrácení sporné části.

Stanovisko ale připouští výjimku z pravidla. Ústavní soud by patrně projednal stížnost, která by svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele. Zasáhl by také v případě, že by v řízení o řádném opravném prostředku docházelo ke značným průtahům a hrozila by újma.