Už podruhé za sebou si Češi přivykají na nepříjemnou novinku, zvláště pro oslabené a nemocné lidi. Ze čtyř ročních období nám zůstávají jen léto a zima.

„Ještě na začátku dubna mrzlo a přes den se teplota vyšplhala jen na tři čtyři stupně,“ říká Dagmar Honsová z Meteopressu.

V posledních dvou letech skutečně přecházíme rovnou z léta do zimy a naopakDagmar Honsová, Meteopress

„V posledních dubnových dnech můžeme očekávat teploty až okolo tropických třiceti stupňů. Strašně rychle jsme přešli z únorových teplot k červnovým,“ pokračuje Honsová.

„V posledních dvou letech skutečně přecházíme rovnou z léta do zimy a naopak. Příkladně loni na začátku října bylo dvacet stupňů a poslední říjnový víkend už napadl sníh,“ dodala.

Organismus změnu nepřijímá

Jenomže lidské organismy náhlou změnu nepřijímají. Dlouhodobě nám chyběl vitamín D, najednou na nás kvůli zúžené ozonové vrstvě útočí nebývale agresivní sluneční paprsky, ráno je stále chladno, a tak přicházejí potíže. Bolesti zad, nachladnutí a v těch nejzazších případech dokonce i smrt.

„Během jednoho dne v tomto týdnu, kdy nastaly už téměř letní teploty, se markantně zvýšily jak počty výjezdů, tak i počty pacientů předaných ve vážném stavu na oddělení JIP nebo ARO. V této skupině bylo v úterý předáno 23 pacientů s akutními infarkty, s příznaky cévní mozkové příhody, poruchou srdečního rytmu a například edémem plic,“ informovala o nejvyšším počtu pacientů v ohrožení života odvezených během jednoho dne v historii pražské záchranky její mluvčí Jiřina Ernestová.

Prudké změny teplot samozřejmě působí potíže s oběhovým systémemJan Pirk, přednosta kardiocentra IKEM

Nadprůměrný počet výjezdů zaznamenali i v jiných krajích. „V pátek 19. dubna jsme transportovali jedenadvacet pacientů na oddělení ARO a JIP, v úterý a ve středu to bylo sedmnáct. Nemohu přesně říci, jestli to bylo na základě úrazového či neúrazového děje. Každopádně je toto číslo výrazně vyšší. V průměru to bývá deset pacientů za jeden den na území Jihomoravského kraje,“ informoval Právo Radek Turin, mluvčí jihočeských záchranářů.

Podle přednosty kardiocentra v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Jana Pirka by si tento jev zasloužil delší sledování.

„Chtělo by to hlubší vědeckou analýzu. Prudké změny teplot samozřejmě působí potíže s oběhovým systémem. Ale příčina nemusí být jen v počasí. To, že se nyní objevuje více infarktů, může být i například tím, že v zimě lidé dlouho nic nedělali a teď se začali najednou více pohybovat,“ řekl Právu Pirk s tím, že pozoruje i větší množství méně závažných zdravotních reakcí na příchod letošního léta.

„Během několika dní se vyrojilo daleko více nastydnutí, lidé chraptí nebo si stěžují na bolesti zad. Ale to je zapříčiněno chladnými rány. Když se totiž oblékneme tak, aby nám ráno nebyla zima, je nám přes den vedro. Lidský organismus se s tím špatně vyrovnává, přitom příroda zareagovala bleskově. V lese už jsem viděl žáby uprostřed námluv,“ pochválil reakci fauny šéf kardiocentra.