V parku vyrostlo dobové vojenské stanové městečko, kde ve zhruba šedesátce stanů tráví dvě noci přes sto vojáků, markytánek a také jejich dětí. Všichni v dobových uniformách či kostýmech, které si z větší části vyrábějí sami. Většina z nich se snaží i stolovat nebo používat věci běžné denní potřeby pokud možno skutečně z doby, do které se stylizují, nebo alespoň jejich věrné repliky.

Ruský kapitán musí před svými vojáky vypadat dobře a pomáhá mu k tomu i paní manželka, která má v táboře u mužstva respekt.

Ruský kapitán musí před svými vojáky vypadat dobře a pomáhá mu k tomu i paní manželka, která má v táboře u mužstva respekt.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

„Je to hodně o výcviku, péči o zbraň a znalosti povelů, tehdejších vojenských řádů a zvyků. Pro někoho možná nuda, ale nás to baví,“ říká kapitán ruské armády Richard Klimovič, v civilu podnikatel. V ležení tráví noc pod jednoduchým stanovým plátnem – tedy žádné moderní tepelně izolační materiály – i se svoji manželkou Zuzanou. Je mu pětatřicet a vojenské historii z napoleonského období propadl už před 15 roky.

Nejmladším účastníkem ležení byl půlroční Ondřej Vašík z Vyškova, jehož máma je v táboře, kde se mluvilo nejen rusky, ale i maďarsky, německy, francouzsky či slovensky, francouzskou markytánkou. V civilu je učitelkou mateřské školy a její manžel, který v jednotce působí jako nejvyšší poddůstojník, rozváží zákusky.

Rusové objevili dobové holení, další cenný kousek do výbavy.

Rusové objevili dobové holení, další cenný kousek do výbavy.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

„Najdete tady profese od lopaťáků po doktory. Všechny nás ale spojuje historie,“ zhodnotil tambor Stanislav Sychra, který bubnuje do pochodu jednotkám i se svými dvěma syny a také se dvěma synovci. Je technikem a mezi bubeníky má na povel Kláru Hoffmanovou.

Ta je projektovou manažerkou a vojenskou historii podědila po tátovi. Ostatně mladá žena představuje jednu z mála výjimek, která se mezi nadšenci toleruje. V tehdejších armádách ženy totiž sice byly, ale nebojovaly ani nebubnovaly. Léčily, vařily či prostě byly k ruce. A také oplakávaly padlé či zmrzačené děti, které bojovat směly.

Ohniště je ve vojenském ležení jedním z nejdůležitějších míst. Nyní u něj snídají Rakušané.

Ohniště je ve vojenském ležení jedním z nejdůležitějších míst. Nyní u něj snídají Rakušané.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Akci pořádá Projekt Austerlitz, který už eviduje na 600 uniformovaných členů, Středoevropská napoleonská společnost a zámek Valtice. Hlavním cílem je příprava zúčastněných jednotek na sezónu, která se ponese ve znamení 200. výročí války roku 1813, tedy bitev u Lützenu a Lipska (vzpomínková akce proběhne 17. – 20. října) či Drážďan a Chlumce (24. 8. – 1. 9.). Letošní sezóna napoleonského re-enactmentu (rekonstrukce) vyvrcholí tradičně akcí Austerlitz, konkrétně 208. výročím bitvy u Slavkova, ve dnech 29. listopadu – 1. prosince.

Zatímco v sobotu se manévry a ukázky cvičení konaly u valtického zámku až do večera, v neděli akce vyvrcholí před polednem.