Článek
Pane předsedo, nejdřív to vypadá na úspěšný sjezd, pak přijde Mládek a svým výrokem o parazitujících živnostnících střelí soc. dem. do nohy. Proč ještě ve stínové vládě neskončil?
Myslím, že stínový ministr by si měl vystoupení na sjezd lépe připravit. Neměl by se dopouštět chyb, jako bylo trousení nadávek na adresu živnostníků. Soc. dem. si váží všech, kdo poctivě pracují, ať už jako zaměstnanci, nebo jako podnikatelé, a rozhodně na půdu soc. dem. nepatří osočování, útoky nebo podobné nálepkování. To není styl ČSSD, součástí naší politiky je snaha o debatu a respektování partnera, ať je to kdokoli.
Mládek ale pokračoval v médiích: „V řadě zemí mají stanoveno, že průměrný důchodce má pět let mezi odchodem do důchodu a úmrtím. Je to trochu cynické, ale bohužel jinak to nejde.“ Není to silná káva na soc. dem. politika?
Mládek neměl šťastný týden. Za dva roky, co s ním spolupracuji jako se stínovým ministrem, se nedopustil tolika chyb jako v posledních několika dnech. Mohl to ale myslet jedině tak, že kvůli vládní důchodové reformě, pro kterou ČSSD nehlasovala, se neustále prodlužuje věk odchodu do důchodu a ani do budoucna tam není žádná pevná hranice.
S tím spokojeni nejsme. Naším cílem bude, abychom hranici nastavili podle střední délky dožití (neboli průměrného, předpokládaného věku úmrtí), tedy aby nedocházelo jen k mechanickému prodlužování věku pro odchod do důchodu podle data narození.
Věk pro odchod do důchodu je třeba fixovat někde kolem 67 let pro ženy i muže a pak velmi opatrně zkoumat, zda dochází k dalšímu prodlužování střední délky dožití. Ten mechanismus se musí změnit, jinak moje děti půjdou do důchodu v 85 letech.
Ale i někteří vaši členové volají po Mládkově hlavě.
Mně se jeho výroky hrubě nelíbily, ale jestli skončí ve stínové vládě, zveřejním v rámci její celkové obměny za několik týdnů. Každopádně nikdo nemá nic jisté. Ale navzdory chybě, kterou Mládek pošpinil soc. dem., ho nadále pokládám za kvalifikovaného odborníka.
Na druhou stranu je třeba říci, že Mládek popsal problém, který reálně existuje. Nebudu se tvářit, že není spor o to, jaké mají být odvody u živnostníků a zaměstnanců, aby je většina společnosti vnímala jako spravedlivé. Jsou tu čtyři milióny zaměstnanců, kteří financují velkou část veřejných služeb, zatímco daně a odvody, které platí živnostníci, jsou výrazně nižší. Průměrný zaměstnanec zaplatí na dani z příjmu měsíčně průměrně 2300 korun, živnostník 270 korun.
Souhlasím s tím, že by živnostníci neměli platit stejné odvody jako zaměstnanci, protože se starají sami o sebe, mají problém se sháněním zakázek a nemají zaměstnanecké výhody. Ale současný nepoměr je značný. Návrh ČSSD ale není ještě připraven tak, abychom hovořili o jednotlivých pásmech výdajových paušálů.
Počítáte ale se snížením paušálů, tedy že živnostníci budou odvádět víc peněz státu?
Nemáme žádný plán zvyšování sociálního nebo zdravotního pojištění pro živnostníky. Naším cílem určitě není komplikovat život drobným řemeslníkům, naopak je chceme uchránit zvyšování daní. Často jsou to lidé, kteří se v situaci ocitli nedobrovolně, protože rozvoj švarcsystému je nutí k tomu, aby pracovali na živnostenské oprávnění. Byli bychom ale neradi, kdyby výdajové paušály používaly OSVČ typu advokátů. Chceme mezi živnostníky diferencovat.
Také se ale chceme vyvarovat situace, kdy řemeslníci, kteří si po roce 1989 platili na sociální pojištění jen minimální odvody, jsou v šoku, jak nízký jim byl vyměřen důchod, a musí se o ně starat jejich děti.
Není paradoxní, že výdajové paušály výrazně vzrostly za vašeho ministrování v roce 2005?
Ano, to ČSSD udělala a bylo to v době velkého hospodářského růstu a konsolidace veřejných rozpočtů. Tehdy si to stát mohl dovolit. V době, kdy máme recesi a stomiliardový deficit, tak je na místě revize výdajových paušálů a není prostor pro ideologickou předpojatost. Nevylučuji, že za pět šest let, až se situace zlepší, můžeme jít cestou vyšší podpory drobného podnikání.
Původní účel paušálů byl zjednodušit právě drobným podnikatelům administrativu. Nyní ale vedou spíše k daňovým únikům. Jak to chcete řešit?
Prvním opatřením, o kterém chceme nyní debatovat, je zavedení registračních pokladen. Ty se už osvědčily na Slovensku a budou tam tento systém dál rozvíjet. Záměr slovenské vlády losovat v loterii účtenky, které lidé za zboží dostanou v obchodech, je zajímavý motivační prvek. Počkáme si na to, jak pilotní projekt dopadne na Slovensku. Pokud tam bude úspěšný, nevylučuji, že bychom se o něco podobného pokusili i my.
Zůstanete jen u toho?
V ČR daňové úniky dosahují až desítek miliard ročně, a to i kvůli krácení DPH nebo únikům u pohonných hmot. Nečasova vláda už v tomto ohledu provedla první kroky. Je zapotřebí více hlídat trh a nedovolit nepoctivým, často účelově zakládaným firmám, aby se na tomto trhu legálně pohybovaly. Systém kaucí, které budou muset obchodníci složit pro získání licence, je správná cesta. Podobně se musí postupovat i v oblasti daňových úniků u alkoholu, zejména u toho, který se rozlévá v restauracích.
Daňové správě ještě dlužíme zákon o majetkových přiznáních. Chtěli bychom, aby v případě identifikace podezřelého zbohatnutí mohla daňová správa chtít doložení původu takového majetku.
Co když si jen majetek převedou do firem?
Myslím si, že když postupně vykořeníme anonymní akcie a posílíme transparentnost i v té tržní části ekonomiky, budou jakékoliv transakce s tímto majetkem stále viditelnější, projdou evidencí a budou do budoucna podléhat třeba i nějaké formě zdanění.
Nejhorší je majetek, který je v šedé zóně, když například někdo, kdo nikdy nepodával žádná daňová přiznání, najednou disponuje majetkem v řádu desítek miliónů. Není přitom vlastně žádný nástroj, jak jeho původ zjistit.
Je důležité, že od příštího roku bude zakázáno organizovat společnosti na bázi anonymních akcií. Určitě to také pomůže, aby se u nás snížilo jejich množství, byť bude dál možné zakládat společnosti v zahraničí.
Celý rozhovor čtěte v sobotním Právu