Přestože stavba Nuselského mostu, dominanty klenoucí se nad Nuselským údolím, započala v polovině 60. let, první návrhy přemostění se objevily už na samém počátku 20. století. Během následujících šesti desetiletí se projekt střídavě rušil a obnovoval.

Teprve v lednu 1965 se rozjela stavba mostu podle projektu architektů Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra. Stavba nakonec trvala osm let a slavnostní zahájení provozu proběhlo 22. února 1973 v rámci oslav 25. výročí Února 1948. Most také až do roku 1990 nesl jméno Klementa Gottwalda.

Ještě dva roky po zahájení stavby Nuselského mostu nebylo zcela jasné jeho využití. Až v roce 1967 se rozhodlo, že v jeho tubusu nebude jezdit podpovrchová tramvaj, nýbrž tudy povedou koleje metra. To však začalo projíždět útrobami mostu až v roce 1974.

Dopravní stavba století

Železobetonový most je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Podpírají jej čtyři pilíře, které v průměru ční více než čtyřicet metrů nad údolím. Výška tubusu pro metro činí 6,5 metru, přičemž tloušťka jeho stěn dosahuje od 30 do 110 centimetrů. Po povrchu vede šestiproudá silnice.

Betonové bloky u Nuselského mostu nutí cyklisty jezdit po chodníku.

FOTO: Petr Janiš, Právo

Nuselský most je považován za jednu z nejdůležitějších pražských komunikací. Denně tudy projedou desetitisíce aut, nehledě na statisíce lidí přepravených metrem. V roce 2000 jeho významnost stvrdila volba dopravní stavbou století.

Pro své dispozice se stal Nuselský most hojně vyhledávaným místem sebevrahů. Přesné číslo těch, kteří skokem z něj ukončili svůj život, není známo. Některé zdroje ovšem hovoří až o třech stovkách obětí.

Dobrovolným úmrtím měla zabránit speciální zaoblená konstrukce s pletivem, která byla nainstalována v roce 1997. Ani ta ale sebevrahy neodradila. Pomohlo až přimontování kluzkých širokých pásů bez záchytných bodů. Od roku 2007, kdy začala nová bariéra fungovat, skoky z mostu ustaly.