Pokud vlastník pozemku podá námitku proti vyvlastnění, bude mít odkladný účinek. Pokud by ale namítal pouze proti stanovené ceně, pak už odklad nebude. Proces stanovení náhrady se tak může podle ministra řešit samostatně. Stát by mohl ročně touto změnou zákona ušetřit miliardy korun ročně.

Novela například mění způsob stanovení výše náhrady za vyvlastnění. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr. Nově by výše měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění. Před vyvlastněním bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě. Novela by tak měla zabránit tomu, aby stát vykupoval pozemky za nepřiměřeně vysoké ceny.

Sněmovna na návrh výboru pro veřejnou správu vyřadila z novely bod, který policii a ministerstvu vnitra umožňoval poskytovat pro účely vyvlastnění údaje ze svých registrů. Jde například o jména, adresy, místa narození nebo údaje o úmrtích.

Schválená předloha počítá i s tím, že vyvlastněním nezaniknou žádná nájemní práva bez ohledu na to, co je předmětem nájmu. Zástavní a podzástavní právo mají podle návrhu nadále zaniknout jen v případě, že se vyvlastněním odnímá vlastnické právo k pozemkům a stavbám, na kterých váznou.

Vyvlastnění nemovitostí kvůli těžbě vláda zrušila

Sněmovna ve středu v závěrečném čtení schválila novelu horního zákona, která ze zákona vypouští možnost vyvlastnění kvůli těžbě. Vlastníci domů a pozemků nad ložisky nerostných surovin se tak už zřejmě nebudou muset obávat, že jim těžařská firma jejich majetek vyvlastní.

Návrh ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident republiky.

Poslankyně KSČM Kateřina Konečná.

Kateřina Konečná (KSČM) se bojí, že zákon "rozbourá hospodářskou politiku státu".

FOTO: Petr Horník, Právo

Změnu zákona kritizovala levicová opozice. Menšina poslanců ČSSDKSČM z hospodářského výboru doporučila předlohu zamítnout. Předseda výboru Milan Urban (ČSSD) tvrdil, že novela může způsobit tak velké škody, že to může být v budoucnu hodnoceno jako velezrada. Kateřina Konečná (KSČM) prohlásila, že zákon možná "rozbourá hospodářskou politiku státu".

Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastnění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle současného zákona můžou těžební firmy nabývat potřebné nemovitosti také vyvlastněním. Právě to Sněmovna ze zákona vypustila.

Podle vlády tak vlastníci domů a pozemků dotčených těžbou získají lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby uhlí v severních Čechách mohl záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Do roku 2014 zatím stát o prolomení limitů neuvažuje.