Článek
Provozovatelům bezpečnostních agentur se takový zákaz nelíbí, ministerstvo vnitra, kde se návrh rodí, trvá na svém. Podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR Jiřího Kameníka může mít na sledování sexuálního chování svého protějšku zájem partner ještě před svatbou. Navíc stále větší procento lidí žije sice ve stálém, ale nikoli manželském svazku.
Podle Kameníka by stačilo, kdyby objednatel sledování partnera ve smlouvě prohlásil, že má na takové objednávce právní zájem tak, jak ho upravuje občanský zákoník, a tento právní zájem byl případně připraven obhájit i před soudem. S tím však nesouhlasí ministerstvo vnitra.
„Prokázání právního zájmu je formulace velmi široká a obtížně definovatelná. Nelze se domnívat, že by dostatečně bránila možnému zneužití uvedeného ustanovení,“ reagovala mluvčí resortu Denisa Čermáková. Návrh zákona tak přímo uvádí, že „provozovatel soukromé bezpečnostní služby (…) neuzavře smlouvu, jejímž předmětem je zjišťování sexuálních styků nebo sexuální orientace osoby s výjimkou případů, kdy objednatelem je manžel, registrovaný partner nebo osoba v poměru rodinném nebo obdobném“.
Připravovaný zákon je na bezpečnostní agentury přísný i v dalších oblastech.
Tabu i politické postoje
Zakazuje detektivům například zjišťovat národnostní, rasový nebo etnický původ, politické postoje, členství v odborových organizacích, náboženství nebo filozofického přesvědčení sledovaných osob.
„Etnicita, víra, politické postoje nebo sexuální orientace patří mezi citlivé osobní údaje. Jako takovým jim náleží větší míra ochrany než ostatním osobním údajům,“ vysvětlila to mluvčí Čermáková. „Návrh zákona zde chrání osoby před zásahem do jejich práv a možným zneužitím těchto citlivých údajů k jakýmkoli formám diskriminace, ponižování vydírání – ať již v jejich osobním či profesním životě,“ dodala.
O tom, že by měl činnost soukromých bezpečnostních agentur regulovat zvláštní zákon, se na parlamentní i odborné úrovni diskutuje řadu let. Debata zesílila loni poté, kdy vyšly najevo skandály ohledně sledování některých pražských politiků agenturou ABL vlastněnou dříve faktickým lídrem Věcí veřejných Vítem Bártou.
Návrh zákona vzniká od loňského roku na vnitru a podle původního plánu měl nabýt účinnosti začátkem příštího roku. Doposud však nedorazil ani do vlády a nový časový harmonogram počítá s tím, že bude kabinetu předložen do konce prosince. Pak jej čeká ještě celý legislativní proces.
Zákon čítající několik desítek paragrafů mají na stole autoři a odborníci, v současné době podle informací Práva projednávají již sedmadvacátou verzi návrhu.