Studie kalkuluje pouze s dopady, které by vznikly spálením uhlí za těžebními limity ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba, jako například hluk a prach. Nezabývá se ani poškozením krajiny těžbou či bouráním obcí, ale ani ekonomickými přínosy prolomení limitů, jako je například bezpečnost dodávek energie nebo zaměstnanost. Neřeší také náklady těžebních společností na těžbu uhlí.

Studie počítá s uhlím z velkolomů Bílina a ČSA během jejich asi 120leté životnosti.

Těžební limity v severních Čechách
Limity těžby uhlí vznikly v devadesátých letech na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit alespoň část severočeské krajiny. Ekologové dlouhodobě volají po zachování limitů, současná vláda také prohlásila, že prolamovat limity nebude. Otázkou ale zůstává, zda limity budou zachovány i v dalších letech. V dolech ČSA a Bílina se za územními limity nachází na 900 miliónů tun uhlí.

Z hlediska struktury škodlivých vlivů představuje nová těžba podle studie výraznou zátěž na lidské zdraví. "Za celé období životnosti těchto velkolomů - do roku 2133 - představují zdravotní dopady externí náklad ve výši 374,8 miliardy korun," uvádí studie.

Kromě zdravotních dopadů byly hodnoceny také environmentální dopady, které zahrnují ztrátu biologické rozmanitosti, ztrátu zemědělské produkce, náklady vyvolané poškozením budov těžbou a škodlivý vliv těžkých kovů na lidské zdraví. Podle studie by těžba za ekologickými limity také výrazně zvýšila emise škodlivých plynů, což by rovněž přineslo náklady ve stovkách miliard korun.

"Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky ji totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu," okomentoval výsledky Jan Rovenský z ekologické organizace Greenpeace ČR.