„Naše snaha byla maximální, ale jsem si vědom toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni,“ řekl po jednání ministr.

Finální návrh ministerstva počítá s celkovou rozlohou první zóny parku 26,53 procenta, z toho bezzásahová zóna činí 22,08 procenta a 4,46 procenta dočasně zásahové zóny. Další 8,49 procenta rozlohy parku by se na převod do první zóny připravovala.

V praxi 35 procent rozlohy parku představuje plochu téměř 24 tisíc hektarů. Tato rozloha je podle Chalupy větší než celková velikost sousedního národního parku Bavorský les.

Pro lanovku 14 hektarů

Chalupa nepřijal původní požadavek obcí na vyčlenění první zóny v národním parku 15,95 procenta a na stavbu lanové dráhy. Svoje konečné rozhodnutí začlenit do zákona stavbu koridoru pro lanovku a s ním spojené evakuační trasy podmínil výrazným navýšením plochy první zóny.

Lanová dráha by měla propojit českou stranu s rakouským zimním areálem Hochficht. Úzký koridor by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku. Zonace kolem něj ale zůstane zachována tak, aby bylo vyloučeno jeho rozšíření ke stavebním účelům.

Jednání o dlouhodobé strategii národního parku navázalo na cyklus kulatých stolů, jejichž prostřednictvím chtěl v loňském roce Chalupa dospět k formulaci nového zákona o parku a ke kompromisu mezi zastánci bezzásahového režimu na co největší ploše parku a obcemi, které žádají prostor pro svůj rozvoj.

Neviditelným rukám přírody chtěli nechat 30 procent

Nad návrhem zákona se sešli komunální politici, vědci, zástupci šumavských obcí a ekologických sdružení loni na ministerstvu čtyřikrát. Těsně před poslední schůzkou koncem listopadu pohrozili ukončením diskusí vědci organizovaní ve stínové vědecké radě parku s tím, že norma upřednostňuje zájmy developerů. Chalupa pak během posledního měsíce absolvoval řadu individuálních debat.

Spor o to, zda těžit stromy napadené lýkožroutem smrkovým i v nejpřísněji střežené zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost a často láká i politiky.

Chalupa chce novým zákonem na desítky let určit hranice způsobů obhospodařování rezervace. Zastánci bezzásahového režimu na Šumavě chtěli přírodě nechat zhruba 30 procent rozlohy parku.