Článek
Pane senátore za ODS a primátore Teplic, vsouvislosti se schvalováním přímé volby prezidenta jste prohlásil: „Zatím jsem neslyšel žádné důvody pro přímou volbu, kromě toho, že si to veřejnost přeje.“ Jeden čtenář nám napsal: „Nevidím žádný důvod, proč je Jaroslav Kubera senátorem, kromě toho, že si to přála veřejnost.“ To vás přání veřejnosti nezajímají?
Je to problém polystyrénového plováku v nádržce na záchodě, protože on se nikdy nepodívá pod hladinu. On pořád plave, ať je vody, kolik chce. Problém je ten, že z desetiminutového rozhovoru vznikne jedna věta, ty vysvětlující věty v ní nejsou. V médiích není prostor, není čas, takže se o věcech do hloubky nepřemýšlí. Zejména titulkáři jsou mistry světa v tom, že dají titulek, aby byl zajímavý, a obsah třeba je úplně jiný.
Já jsem se cítil poměrně dotčen. Po dvaceti letech v politice aspoň místní určitě vědí, že určitě netrpím žádným nedostatkem pokory, právě naopak. Čím déle to dělám, tím je pokora a úcta k lidem větší. Jde o slovo veřejnost. Co to je veřejnost? Veškerá veřejnost, nebo jenom některá veřejnost?
Třeba voliči vás politiků.
Přece na otázku, jestli si lidé přejí krásné počasí, nemůže být jiná odpověď, než že si přejí krásné počasí. Když se zeptáme: a co si představujete pod krásným počasím? Já si představuju 32 stupňů teploučko až horko a moje žena řekne, že jsem se zbláznil, že to není žádné pěkné počasí, pěkné počasí je 22 stupňů a ještě sedět ve stínu.
Teprve kdyby se položily další, složitější otázky, třeba: chcete, aby prezident, když ho vy zvolíte, měl větší kompetence, nebo menší? Tuto otázku zatím nikdo nepoložil, jenom se o ní baví politici.
Paralela s dobrým počasím by byla, kdyby lidé říkali, že chtějí dobrého prezidenta. Ale oni jen říkají, že ho chtějí volit přímo.
A myslíte si, že když uděláte anketu po bestiální vraždě dítěte, jestli si veřejnost přeje trest smrti, že nedostanete poměrně jednoznačný výsledek, že jej chtějí? A když se stanovisko veřejnosti po uskutečněné přímé volbě, která veřejnost neuspokojí, změní, tak co bude potom? Potom nakonec ti, kteří hlasovali proti přímé volbě, budou těmi, kteří se rozhodli správně podle mínění veřejnosti.
Chápu to spíš tak, že by se politici měli zajímat o to, co si veřejnost přeje.
To je nepochybné. Ale měli by té veřejnosti také říct celou pravdu. Je to přesně o popularitě referenda, kde nejsložitější není jen dát tu jednoduchou otázku. Tam, kde je to tradice, lidé také dostanou všechny argumenty pro i proti, aby se mohli svobodně rozhodnout. Otázka o přímé volbě je příliš jednoduchá. To každý řekne, že ano, i já řeknu, že ano, protože mi to je příjemné.
Ale pak se zeptám, jsem pro prezidentský, nebo poloprezidentský systém? A najednou začnu být na rozpacích. Když si toho prezidenta zvolím, tak předpokládám, že bude mít větší kompetence. Naopak stav je teď takový, že se mu kompetence mají ubírat. Přeje si veřejnost, aby byl přímo volený a měl co nejmenší kompetence, nebo ne? To je prostě na normální seriózní, dlouhodobou a vážnou diskusi, která neproběhla.
Za jakých okolností byste tedy byl pro přímou volbu?
Věcí, která jenom zdánlivě nesouvisí, je článek 105 ústavy, který má pro veřejnost daleko větší význam než celá přímá volba. Mluví o tom, že stát může prostřednictvím zákona přenést výkon státní správy na krajské a obecní samosprávy. Zdánlivě se to veřejnosti nijak nedotýká, dotýká se jí to ovšem v té chvíli, kdy stát přenáší pravomoc a peníze jdou z obecních rozpočtů, protože obec musí platit za státní správu a nemůže dělat věci, kvůli kterým byla zřízena.
A já chci tento článek změnit tak, že náklady na výkon svěřené státní správy hradí stát. Jenom tento článek by ušetřil obrovské peníze, protože každé ministerstvo, které si dnes vymýšlí jednotlivé agendy, by to muselo zaplatit. V tu chvíli by se ministerstvo rozmýšlelo, jestli má agendu vymýšlet.
Skutečně mi ale nedochází souvislost s prezidentskou volbou.
Je v tom, že se otevírá ústava.
A kdyby se změnila, tak byste byl pro přímou volbu?
Ano. Kdyby to náhodou prošlo, tak to by mě přesvědčilo. Ještě více by mě přesvědčilo, kdyby prošlo posílení pravomocí prezidenta, aby mohl lidem přinést něco za to, že ho zvolili. Například když Senát vetuje zákon, přehlasuje ho Sněmovna a prezident ho vrátí poslancům, tak by Sněmovna k přehlasování potřebovala 120 hlasů, ne jen 101.
Očekáváte, že současný návrh přímé volby Senátem projde?
Myslím, že ano. Když to rozebereme: sociální demokracie ve skutečnosti nemá nejmenší zájem na přímé volbě, protože je v euforii, že teď vyhraje už navždy všechno. To znamená, že ona rozhodne, kdo bude prezidentem. Potíž ovšem je, že když to řekne takhle na rovinu, tak to bude ona, kdo přímou volbu zhatil, a veřejnost, která si to velmi přeje, by to těžko nesla.
Předpokládám, že budou, byť se skřípěním zubů, hlasovat ne podle vědomí a svědomí, ale tak, jak je zapotřebí. U ODS to bude složitější, ale bude to přesně jako s Lisabonskou smlouvou. V tuto chvíli je velmi málo členů klubu, kteří by opravdu chtěli hlasovat pro přímou volbu, ale protože ani ODS nechce mít toho černého Petra, tak po návštěvě premiéra na klubu někteří z těch, kteří skálopevně říkají, že si podrží svůj názor, se podvolí. Takže nakonec hlasy budou stačit.
Kdo by měl na prezidenta kandidovat za ODS?
Můj favorit je Přemysl Sobotka, to netajím. Dobrým kandidátem by byl také kolega ze Senátu Tomáš Töpfer.
Už ve vaší straně probíhají primárky?
ODS se chová velmi konzervativně. Nemá smysl hledat kandidáta, dokud není jasno, zda se bude volit přímo či nepřímo. Kandidát, který je vhodný pro přímou volbu, vůbec nemusí být vhodný pro nepřímou.
A třeba Sobotka je podle vás vhodný do jaké volby?
Pokud jde o ODS, tak je vhodný pro obě. Ankety, které jsou teď na internetu, nevypovídají vůbec nic o tom, jak skutečně dopadne volba. Když jsme u té veřejnosti, vůbec si nemyslím, že by byla tak neuvědomělá, aby zvolila finančního magnáta nebo umělce.
Ani třeba podnikatele Tomia Okamuru?
Nemají šanci, protože když nastane volební akt, lidé začnou mnohem víc přemýšlet. Je to vyzkoušené v komunálních, senátních volbách, kdy nastoupili bohatí podnikatelé, kteří měli velké peníze na kampaň, a ukázalo se, že peníze volby nevyhrávají.