Článek
„K častým hádkám zejména přispívá, když rodiče nemají dost peněz a jejich pracovní místo je ohroženo. Rodiče spolu navíc neumějí komunikovat, a neumějí se ani hádat. Místo argumentů pak nastupují urážky, vulgarity, vzájemné osočování,“ uvedla Martina Hronová z Informačního a poradenského centra ROSA, které se zabývá násilím v rodině.
Dochází pak i k takovým případům, jaký se udál letos v srpnu, kdy dvouletý chlapec utekl od rodičů během jejich hádky, a než by dál naslouchal jejich křiku, jezdil po městě autobusem.
„Obecně platí, že hádka děti děsí, stresuje, znejišťuje jejich základní jistoty, takže rodiče by se před dětmi hádat neměli. Zvláště těžce snáší hádky zejména malé děti. Ty se totiž často začínají považovat za zdroj sporu jeho nejbližších, se všemi dopady na psychiku a chování,“ upozorňují psychologové.
Snažit se vždy najít kompromis
Podle poradkyně mgr. Ireny Mýtinové však hádka nemusí být vždy destruktivní. „Když se mezi rodiči nebouří velké emoce a spíše probíhá spor racionálních argumentů, může se starší dítě poučit, že i závažný problém lze řešit kompromisem a najít společné východisko,“ je přesvědčena Mýtinová.
Děti z rodin, kde jsou hádky a spory na denním pořádku, zpravidla hůře prospívají ve škole, jsou útočné vůči učitelům a mají i špatné vztahy se spolužáky.
„Takové děti mohou dospět k závěru, že kdo se umí lépe hádat, řvát či ronit slzy, dosáhne cíle. Dítě pak takové vzorce chování přebírá a následně používá,“ připomněla Hronová.
Problémy řešit s klidnou hlavou
Když už tedy rodiče nedokáží hádce předejít, měli by se alespoň snažit nechat si ožehavá témata na později, až budou děti spát, a snažit se problémy řešit s klidnou hlavou.
Často ovšem hádka nepočká. Tehdy je dobré dbát, aby se jí dítě neúčastnilo. Je samozřejmé, že hádky nesmí doprovázet nejen vulgarity, ale hlavně slovní či dokonce fyzická agrese vůči jednomu z partnerů či mezi partnery navzájem. Nelze rovněž během slovního konfliktu vytahovat na partnera staré křivdy.