"Myslím, že ministerstvo vnitra bohužel přemýšlí stále stejně. Ta úprava, která už je někde v připomínkovém řízení, v podstatě se pokouší jenom zkopírovat to, co jim ten Ústavní soud vyčetl," uvedl Benda. "Tam prostě nedochází k žádnému omezení, které jim navrhl a stanovil Ústavní soud," dodal.

Ústavní soudci zrušili uchovávání kvůli tomu, že v zákoně chyběla jasná pravidla pro nakládání s těmito citlivými informacemi. Podle ÚS i Bendy by kvůli ochraně soukromí měly sloužit policii jen k odhalování závažných zločinů, jako jsou únosy, vydírání a korupce. "To stále policie není schopna pochopit," podotkl Benda.

Z podobných důvodů poslanec odmítl zvažovaný vznik centrálního registru bankovních účtů kvůli možnosti zneužití těchto dat, o která by měli zájem i jiní než policisté. Benda připomněl, že policie už má možnost vyžádat si informace od jednotlivých bank.

Bendovi oponoval bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák, podle něhož policie ztrácí čas, když se musí obracet na jednotlivé bankovní domy. Podle šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty některé bankovní domy policejním žádostem nevyhoví, úsilí policie prý navíc bývá klientům bank vyzrazeno.

Šlachta také uvedl, že z jeho útvaru požádalo o odchod 11 lidí. Obával se, že by jich mohlo být až 50. Celkem od policie na konci září odcházelo 700 lidí.