V předloze zůstala podle usnesení ústavně-právního výboru tříměsíční doba, v níž musejí soudy rozhodnout o tom, zda obviněný zůstane ve vazbě, nebo bude propuštěn na svobodu. Vláda ji původně navrhla prodloužit na půl roku. Ze dvou týdnů na měsíc se ale prodlouží lhůta, za kterou může obviněný opakovat žádost o propuštění z vazby. Pokud se objeví v případu nové skutečnosti, bude moci obviněný podat žádost kdykoli.

Norma rovněž rozšiřuje podmínky pro použití odposlechů a agentů. Policie by je měla mít možnost nasadit při vyšetřování zločinů s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, tedy při odhalování organizované majetkové kriminality. Tak tomu bylo předtím, než začal platit nový trestní zákoník, který hranici pro zvlášť závažné zločiny zvedl na deset let.

Další novinkou je možnost výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, což by omezilo počet eskortování mezi věznicemi a soudními budovami. Eskorty jsou prý velmi drahé a neefektivní.

Opakování výslechů před soudem by mohly nahradit „úřední záznamy o podání vysvětlení“. Měly by být použity jako důkaz u soudu v hlavním líčení, pokud s tím bude souhlasit žalobce i obžalovaný. Soudní líčení by se zjednodušilo. Novela také ruší právo ministra spravedlnosti propustit odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody ve chvíli, kdy v jeho prospěch ministr podává stížnost pro porušení zákona.