Kontrarozvědná ochrana bezpečnostních zájmů země patří podle zprávy mezi priority Vojenského zpravodajství. Její význam nabývá na významu v souvislosti s možností volného pohybu lidí po zemích Evropské unie, konstatuje dokument. Připomíná také, že zpravodajci vedle tradičního krytí diplomatickými funkcemi mohou používat falešnou identitu.

"Mezi tradiční krytí ruských zpravodajských důstojníků nadále patřily diplomatické posty v rámci velvyslanectví a konzulátů. Nedávno odhalené případy špionáže v zahraničí však ukazují na rostoucí význam nelegálního krytí, které v schengenském prostoru skýtá velký potenciál a zároveň představuje hrozbu pro dotčené státy," varuje zpráva.

Příslušníci české vojenské tajné služby spolupracovali loni na přípravě společných zpravodajských dokumentů NATO. Ke zpravodajské produkci NATO přispívali svými poznatky o situaci na Blízkém a Středním východě, Balkáně, v Africe, jižní a jihovýchodní Asii a ve Společenství nezávislých států. Rozvíjela se i její součinnost s Vojenským štábem Evropské unie.

Rozpočet Vojenského zpravodajství, které zahrnuje armádní rozvědku i kontrarozvědku, loni činil podle výroční zprávy 2,1 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2009 to bylo o 8,6 procenta méně. Celkem 41 procent rozpočtu bylo vyhrazeno na mandatorní výdaje, 33 procent na běžné výdaje a 26 procent na kapitálové výdaje.