V roce 1961 byl z vězení předčasně propuštěn a odjel do Spolkové republiky Německo, kde v Mnichově po sedmi letech zemřel.

„Jeden Toussaintův obraz jsme už měli. Pracovníci kabinetu dokumentace historie vězeňské služby nás upozornili na to, že by se v naší věznici mohla nacházet i další jeho umělecká díla. Takže jsme po nich začali pátrat a nakonec je našli. Byly to obrazy, o kterých jsme věděli, ale neznali jejich autora. Oborná expertíza potvrdila, že je namaloval právě Toussaint,“ řekl Právu ředitel borské věznice Petr Folk.

Podle něho se jedná o olejomalby na plátně, z nichž největší má rozměry 127x83 centimetrů. Motivem je hlavně příroda a lidé. Některé sice visely ve vězeňských kancelářích, aniž se ale o jejich autorství vědělo, jiné byly na půdě.

„Soubor zatím neopustí brány věznice. Obrazy ve zdobných zlatavých rámech jsou vystaveny v zasedací místnosti věznice, která teď připomíná spíše malou galerii,“ dodal Folk.

Obrazy mají historickou hodnotu

Dosud se vědělo pouze o dvou obrazech pocházejících z Toussaintovy vězeňské tvorby. V jednom případě šlo o malbu provedenou v pankrácké věznici s názvem „Květinový trh“ a druhým dílem byl již zmiňovaný obraz z plzeňské věznice pojmenovaný „Žně“.

Německý generál byl vystudovaným malířem na výtvarné akademii v Mnichově, ale poté se po vzoru svého otce rozhodl pro službu v armádě. Malování ale patřilo k jeho celoživotní zálibě. Aby se jí mohl věnovat i v českých žalářích, spolupracoval se Státní bezpečností, které poskytoval informace týkající se západoněmeckých vojenských a politických činitelů.

„Umělecká hodnota Toussaintových obrazů není příliš vysoká, ale svoji cenu mají s ohledem na historický význam této osobnosti. Na současných prestižních aukcích výtvarného umění se občas objevují umělecké výtvory bývalých nacistických pohlavárů. To je přesně ten příklad,“ uvedl ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

Podle něho je v objevených obrazech jedna kuriozita. „Jde o kopii obrazu Kovář Jech od Karla Purkyně. To svědčí i o jeho vazbě na české výtvarné umění 19. století,“ dodal Musil.