Zrušení osnov také znamenalo, že školy začaly učit podle svého, což děti dost pocítily po přestěhování. Výsledky v různých školách tak nebyly srovnatelné, a právě to chce Dobeš změnit.

Odklon od osnov se naopak líbil rodičům, neboť probíhal pod heslem „zbavit děti biflování“. Žáci se měli naučit používat znalosti v praxi. Jenže po zrušení osnov si rodiče mysleli, že děti nebudou nuceny se učit třeba vyjmenovaná slova nebo některé matematické postupy. Stačí, aby si děti poradily s kalkulačkou a internetem, slyšeli mnozí učitelé.

Osnovy i pod tlakem veřejnosti ministerstvo dlouhá léta rušilo a za stamilióny korun nachystalo takzvané rámcové vzdělávací programy. To proto, aby každá základní škola mohla učit podle svého a vytvořit si podle rámců vlastní vzdělávací programy. Ty na základních školách platí od roku 2007. Na středních pak od loňského školního roku.

Co je tedy důvodem návratu k osnovám? Především špatné výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání. Ředitelka Výzkumného ústavu pedagogického v Praze Stanislava Krčková k osnovám uvedla: „Na potřebu této metodické pomoci upozornila Česká školní inspekce a také nelichotivé výsledky českých žáků v posledním mezinárodním výzkumu čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti PISA.“

Čeští žáci se totiž zhoršili nejvíc ze všech sledovaných zemí.

Reforma se zvrhla, přibylo byrokracie

Učitelům rušení osnov vadilo. Například pražský pedagog Ondřej Hník Právu řekl: „Celá reforma přinesla přílišnou liberalizaci. Zvrhla se v papírování a naprosto se minula účinkem. Rozhodně nevedla k tomu, že by se ve výuce něco inovovalo.“

Kantoři byli podle Hníka demotivováni tím, co se po nich chtělo. Zdůraznil, že museli nad rámec svého úvazku – a bez jakéhokoli ohodnocení – vytvářet školní vzdělávací programy, nadto nebyli k této činnosti nijak odborně připraveni a vyškoleni. Mnohdy tedy šlo o čirou byrokracii.

Hník popisuje, jak coby učitel základní školy musel před třemi lety vypracovat seznam všech aktivit, které bude s žáky absolvovat v předmětech, jež tehdy vyučoval.

„V další fázi jsem připisoval k těmto aktivitám takzvané kompetence, které podle mého názoru u žáků tyto aktivity rozvíjely. Nakonec jsem musel srovnat tyto kompetence s kompetencemi uvedenými v rámcových vzdělávacích programech, které jsou vodítkem pro školní programy, a tak podobně,“ dodal Hník.

Při změně školy mají žáci potíže

Oslovení učitelé dodávají, že školní programy se často nevyhodnocují ani nepředělávají. Stěžují si také rodiče. Když se například přestěhují a jejich dítě nastoupí na jinou školu, často se setká s naprosto odlišnou látkou i předměty, upozornil již několikrát ministr Dobeš. Kritiku vyslyšel, i když osnovy zatím nejsou závazné.

„Učitelé je sice mohou převzít, ale je nutné posoudit, zda informace odpovídají realitě na jejich škole. Myslím tím informace o realizovaných projektech v daném předmětu, dělených hodinách,“ říká Krčková.

Kromě rozpracovaných osnov pro tři stěžejní předměty obsahuje materiál školství i návrh učebního plánu s rozpracováním týdenních časových dotací v jednotlivých ročnících.

„Mým cílem je vše dát do pořádku tím, že budu měřit kvalitu vzdělávání v uzlových bodech. Dotáhnu do zdárného konce státní maturity a spustím srovnávací zkoušky v pátých a devátých ročnících základních škol. Také se chci pokusit optimalizovat síť škol v krajích,“ sdělil Právu ministr.