Ekonom z institutu CERGE Münich, který má v týmu vládních odborníků NERV na starosti právě školství, přitom považuje předškolní výchovu vůbec za nejdůležitější. Děti během ní získávají nejzákladnější dovednosti, jako jsou pevná vůle, ambice, spolehlivost a v neposlední řadě schopnost poslouchat, učit se a soustředit.

Díky nim pak mnohem lépe zvládají další učení na základních či středních školách. „Pokud děti tyto schopnosti nemají, tak je to nejen těžké pro učitele, ale i drahé. Někdy to dokonce vede k tomu, že jsou ty děti nevzdělatelné a nedokončí ani základní školu,“ upozornil Münich.

„Je velký rozdíl žít izolovaně doma s mámou a pak nastoupit do školy, kde jsem najednou obklopen dvaceti divokými spolužáky, kteří se už umějí otáčet ve společnosti. To dítě to pak nebude úplně umět, a buďto se někde schoulí do kouta, anebo naopak se bude snažit drsným způsobem prosadit,“ varoval Münich.

Pozornost by se podle něj měla věnovat i kvalitě jednotlivých zařízení.

Desetitisíce odmítnutých žádostí se však podle mluvčí Ústavu pro informace ve vzdělávání Bohumily Beranové nerovná počtu nepřijatých dětí.

„Rodiče často podávali žádosti o přijetí třeba i do tří nebo čtyř školek a mohli tak být odmítnuti vícekrát,“ vysvětlila mluvčí s tím, že v nynějším školním roce navštěvuje školky téměř 329 tisíc dětí.

Dvě děti jsou spíš výjimkou

Nejdůležitějším a nejjednodušším způsobem, jak současnou situaci změnit, je podle Münicha zajistit úplně všem dětem už od dvou či tří let věku dostupnost vzdělání, tedy místa v mateřských školách.

Potenciální matky si totiž velmi dobře rozmýšlejí, zda si vůbec dítě pořídit, když nemají jistotu, že pro něj zajistí péči a vzdělání v MŠ, až se budou chtít vrátit do práce.

„My (NERV) zdůrazňujeme, že nedostatek míst ve školkách ovlivní, jestli ženy vůbec to dítě mají, a když už mají jedno, jestli budou mít další. Dnes už jsou totiž dvě děti v rodině spíše výjimkou a my pak řešíme propad porodnosti,“ uvedl Münich.

Lidé podle něj vědí, že přivést do rodiny dítě je obrovská zátěž, která stojí nemalé peníze, ale zároveň kazí pracovní možnosti a kariéru. Pokud by prý ženy viděly, že se i díky dostupnosti školek dá s dítětem skloubit soukromý i profesní život, zřejmě by si jich pořídily více.

„Když se teď podíváte do vyšších pater firem i různých institucí, například i do našeho NERV, tak tam pomalu není žádná žena. Souvisí to s tím, že ženy nám na tři, čtyři i více let kvůli mateřství vypadnou a pak už nasedají do nízkých pater a nemají šanci se do vyšších pozic dostat,“ poznamenal Münich.

Často za to kvůli nedostatečné kapacitě mohou ředitelé samotných školek, protože v mnoha případech odmítají přijmout třeba dítě, jehož matka je na mateřské s mladším sourozencem.

Například v metropoli jde o běžnou praxi, což potvrzuje i případ Hany z Prahy 6, jejíž žádost o přijetí tříletého syna odmítly všechny tři obcí zřízené školky v okolí trvalého bydliště, takže nakonec pro dítě musela zajistit soukromou MŠ, vzdálenou více než třicet minut od domova.

Takový postup školek dokonce v minulých dnech označil veřejný ochránce lidských práv Pavel Varvařovský za diskriminační.

Školky úplně pro všechny

Expert z NERV má na první pohled jednoduché řešení. „Základní doporučení je zvýšit počet školek tak, aby byla kvalitní předškolní výchova dostupná úplně pro všechny, přičemž není nutné všechno dávat zadarmo. Pokud by se něco hradilo rozumně podle příjmové situace dané rodiny, může do školství natéct více peněz přímo od rodičů, a nikoli jen od státu,“ upřesnil Münich svůj kompromisní návrh, počítající se zavedením určitého školného už v mateřinkách.

Zodpovědnost za zřizování školek mají v 95 procentech obce, které by měly podle Münicha při rozdělování peněz získaných z daní upřednostnit investice právě do školských zařízení.

Nebránil by se tomu zavést třeba v Praze, kde je síť všech ministerstev i dalších úřadů, také síť školek pro děti jejich zaměstnanců. Těm by pak úřady mohly nabízet častěji zkrácené úvazky než dosud, kdy jde spíše o výjimečné případy.

Ostatně první vlaštovkou v metropoli je Akademie věd, kde otevřeli firemní školku právě v těchto dnech. Je jednou z pouhých necelých dvou desítek, které po celém Česku zatím fungují. Důvodem jsou především dlouhá byrokratická cesta k získání povolení na provoz firemní školky a vysoké náklady, na které stát zatím nepřispívá.

Ministerstvo školství už ale chystá změnu. Plánuje firemním školkám hradit šedesát procent veškerého provozu, což by podle dostupných odhadů vyšlo na 200 miliónů korun získaných z úspor v resortu. Od ledna příštího roku tak bude zřizování firemních školek jednodušší. Novela, která celý proces usnadní, půjde do vlády během měsíce.