Pravidelné obměňování policejních šéfů přitom mělo být jedním z účinných opatření, kterým chtěla vláda zabránit bujení klientelismu a korupce uvnitř policie.
Každý funkcionář včetně ředitelů elitních útvarů měl být do funkce jmenován jen na určitou dobu, po jejímž uplynutí by přecházel na jiné místo. Minulostí by se tak stali např. dlouholetí regionální šéfové s velmi silnými vazbami na místní podnikatelské, ale třeba i zločinecké prostředí.

Podle analýz ministerstva vnitra by ale rotační princip na všech manažerských postech u policie přinesl pro resort neúnosné náklady. Týkal by se totiž až několika set lidí, kteří v současné době na vedoucích pozicích sedí.

„Pokud by pak byli funkcionáři převeleni z jednoho místa republiky na jiné, musel by se jim také vyplácet odpovídající příspěvek na bydlení, jako je tomu např. u armády,“ vysvětlil Právu Pavel Novák z tiskového oddělení ministerstva.

Další peníze by se pak musely vyplácet např. i na dopravu a takové výdaje by rozpočet vnitra v době razantních úspor podle Nováka zkrátka neunesl.

"Odrotuje" nejspíš jen Martinů

O časově omezeném mandátu se nicméně stále hovoří v souvislosti s policejním prezidentem, např. současný šéf policie Oldřich Martinů při svém nástupu do funkce oznámil, že sám odstoupí po pěti letech. Právě takovou dobu označil pro výkon nejvyšší policejní funkce v zemi jako optimální.

Avizovaná pětiletka Martinů vyprší v květnu příštího roku, podle dřívějších vyjádření ministra vnitra se ale dá odvolání policejního prezidenta čekat už dříve. John krátce po svém nástupu avizoval, že chce šéfa policie vyměnit za „svého člověka“, později ale svá slova zmírnil a Martinů vyjádřil podporu s tím, že jeho odvolání není na pořadu dne.

V médiích se v této souvislosti spekuluje, že nabídku na šéfování celé policii od počátku příštího roku dostal současný ředitel Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. Ten reagoval, že křeslo policejního prezidenta není jeho ambicí.