Vláda ODS, TOP 09Věcí veřejných se k elektronickému hlasování přihlásila, podle expertů to však potrvá ještě řadu let, než občané budou volit z obývacího pokoje, a otázkou je, nakolik to bude prospěšné.

„Vláda připraví návrh volebního kodexu, který komplexně upraví organizaci všech druhů voleb v ČR s možností elektronického hlasování,“ píše se v programovém prohlášení.
Koaliční smlouva jde ještě dál. „Zahájíme přípravu projektu elektronických voleb tak, aby mohl být pilotně realizován ve volebním roce 2012 a plnohodnotně zaveden od voleb do Sněmovny v roce 2014,“ stojí v ní.

Zdeněk Zajíček (ODS), náměstek někdejšího ministra vnitra Ivana Langera odpovědný za elektronizaci státní správy a nynější náměstek na resortu financí, se domnívá, že termín 2014 lze stihnout.

„V roce 2012 bychom chtěli na daném vzorku či území otestovat možnost elektronické volby a pokud by se tento test osvědčil, tak by to mohlo naběhnout od roku 2014,“ řekl Právu.

Švýcarská pojistka

K termínu se naopak staví skepticky poslanec VV Viktor Paggio, jehož strana slyší na všechno elektronické.

„V menším měřítku internetové hlasování už provozujeme, máme přímé volby kandidátek a předsedy. Pokud bychom ale organizovali volby ve velkém, tak to musí být dokonale technicky zajištěno a otestováno. A to je záležitost několika let,“ uvedl.

Podle Paggia je třeba systém před spuštěním podrobit i švýcarské pojistce – tedy že vláda vyzve hackery, aby se do programu nabourali. Teprve v případě, že neuspějí, systém spustí.

Na nutnost vysokého zabezpečení poukázal i Petr Ducháček, jenž výrazně přispěl k facebookovému šílenství kolem TOP 09 a vsadil stranu do kyberprostoru. „Je to určitě dobrá a nevyhnutelná cesta, je tam ale jedno velké ale, tedy zajistit bezpečný a jasný průběh volby,“ řekl Právu.

Podle něj je společnost k volbám po internetu připravena, na druhou stranu si ani on nemyslí, že by obyvatelé ČR v roce 2014 své kandidáty volili kliknutím myši. „Ale za osm let, proč ne?“ dodal.

ČSSD se myšlence nebrání, podle poslance Jeronýma Tejce je však třeba celý systém zabezpečit a vyzkoušet. „Nabízí se to například při obecném referendu. Ale při ochotě koalice prosadit tento zákon nebo přímou volbu prezidenta, to zatím nevidím jako reálné,“ řekl Právu.

Průkopníkem je Estonsko

Ve světě hlasování po internetu zažívá v posledních letech značný rozmach. Průkopníkem je Estonsko, kde lidé mohli elektronicky hlasovat při volbách do parlamentu poprvé v roce 2007.

V jiných zemích jsou projekty mnohem omezenější: v kanadském státě Ontario přes internet lidé od roku 2003 hlasují v komunálních volbách, Francouzi žijící v zahraničí mohou od téhož roku volit své zástupce v dolní komoře a Švýcaři od roku 2009.
Američané například ve státě Arizona v roce 2000 vybírali on-line své kandidáty v primárkách Demokratické strany či australští vojáci v zahraničí pomocí internetu v roce 2007 rozhodovali o svých poslancích.

Elektronické volby však neznamenají jen hlasování po internetu, ale i volby pomocí elektronických přístrojů. Ty sice usnadňují sčítání, ale občan musí do volební místnosti i tak přijít.

„Je otázka, zda je třeba pořizovat drahé přístroje na počítání volebních lístků, když to lidé zvládnou jen o několik hodin později,“ podotkl Zajíček. Podle něj jsou pro ČR nejschůdnější, nejlevnější a nejefektivnější cesta právě volby po internetu.

Zajíček by si od toho sliboval navýšení účasti, ale i více hlasů ze zahraničí. „Je tu jistá míra předpokladů, že by se díky tomu mohla zvýšit zájem o volby. A druhá věc je zajištění možnosti volit ze zahraničí pro ty, kteří nejsou schopni dorazit na ambasády,“ doplnil.

Experti: Laciná přímá demokracie

Podle politologů elektronické volby sice mohou zvednout účast, protože celý volební proces zjednoduší, na druhou stranu ale poukazují na to, že při „klikání z obýváku“ se vytrácí pocit společenské odpovědnosti a může nahrávat populismu.

„Kvalitní demokracie znamená, že se občané zajímají o veřejné dění. K tomu patří i ochota něco udělat a to minimální alespoň je, že si zjistí, od kdy do kdy má jejich volební místnost otevřeno,“ řekl Právu ředitel Ústavu politologie Filozofické fakulty UK Milan Znoj.
S tím souhlasí i politolog Jiří Pehe, podle něhož jsou elektronické volby jen laciným prvkem přímé demokracie.

„K urně se vypraví lidé, kteří si názor po vnitřních sporech zformulují. U počítače je naopak snadné hlasovat i pro lidi s mělkým názorem. To tak vytváří prostor pro větší míru populismu,“ prohlásil.

Podle Peheho není překvapivé, že o takovou věc usiluje současný kabinet. „Internetové hlasování může posílit pravici, jelikož by bylo delší dobu diskriminační proti levicovým stranám, jelikož jejich voliči nemají vždy přístup na web,“ doplnil.