Koncem března ale podepsal písemný souhlas s odvoláním státu, soud tedy musí v případu určení dědice domu rozhodovat znovu. [celá zpráva]

Ve svém dnešním prohlášení Svoboda reagoval na informace Práva, že v březnu písemně odsouhlasil ve stanovisku zaslaném soudu odvolání vedlejšího účastníka, tedy státu. „Jelikož se média opět pokouší poškodit KDU-ČSL interpretací, že jde o moji vlastní iniciativu a takzvaný mazaný postup, stáhl jsem dnes svůj souhlas s postupem státu,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Zopakoval, že v dědickém sporu nepodal odvolání a byl připraven i v případě úspěchu státu žádný majetek nepřevzít. „Odvolání podal stát, protože má tuto povinnost. Já jsem pouze vyslovil souhlas s postupem státu. Stát má povinnost hájit své zájmy a majetek státu s využitím všech možností. To se týká i ochrany jeho majetku,“ konstatoval.

Předseda lidovců i charitativní organizace shodně tvrdili, že je majitelka domu v závěti určila jako dědice. Soud ale v listopadu loňského roku zamítl Svobodovu žalobu a politik po dlouhých letech sporů oznámil, že boj o dům vzdává.

Bez písemného souhlasu Svobody by spor skončil

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) jako vedlejší účastník řízení ale s rozsudkem obvodního soudu nesouhlasil a odvolal se. Svoboda pak prostřednictvím svého advokáta poslal k soudu písemný souhlas s odvoláním. Bez toho by spor o činžovní dům skončil v neprospěch šéfa lidovců.

Čtyřpatrovou dejvickou budovu v hodnotě asi 50 milionů korun odkázala Svobodovi v roce 1992 jeho známá Marie Kaprálková. V listopadu 2004, tedy ve svých dvaadevadesáti letech a rok před svou smrtí, však Kaprálková sepsala novou závěť, v níž svůj majetek rozdělila mezi charitativní organizaci Domov svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a své vzdálené příbuzné, manžele Aloise a Boženu Kopecké. Dejvický dům podle tohoto dokumentu připadl charitě.

Svoboda se u obvodního soudu neúspěšně snažil dokázat, že Kaprálková před svou smrtí trpěla duševní poruchou. K sepsání nové závěti ji prý donutili Kopečtí. Kdyby dal soud Svobodovi za pravdu, část majetku Kaprálkové včetně dalšího činžovního domu by propadla státu jako takzvaná odúmrť. Odkaz z roku 1992 se totiž týkal pouze jedné budovy a Kaprálková neměla žádné právoplatné dědice. Právě proto se ke sporu připojil jako vedlejší účastník ÚZSVM.