„Nelze říci, že bych měl na tvářích slzy jako hrachy. Na druhé straně, když jsem se možná naposledy podíval na nejstaršího 37letého samce Sudána, tak jsem k tomu neměl daleko,“ svěřil se včera Právu Petržílek.

„Odlétal jsem ale s pocitem, že zvířata se ve svém novém domově slušně aklimatizují a je o ně dobře postaráno,“ poznamenal muž, trávící s královédvorskými nosorožci možná dvacet posledních let.

Očividně v africkém prostředí ožili

Nosorožce bílé severní formy patřící počtem posledních osmi kusů k nejvzácnějším zvířatům planety transportovali ze Dvora Králové do Keni ve snaze zachránit vymírající druh.

„Nepopírám, že mi přišlo líto, že zmizeli ze Dvora Králové. Ale na druhé straně jsem rád, že je jim v Africe napohled lépe a jsou v přirozeném domovském prostředí. Podmínky výběhu ve volné přírodě jim v zoo zajistit neumíme. Tohle se nezmění, i kdyby projekt, který má šanci na úspěch, nesplnil očekávání,“ podotkl Petržílek.

Podle něho se zvířata překvapivě rychle přizpůsobila i keňské kuchyni. Nosorožci zvyklí na české seno, zeleninu a speciální granule začali zcela přirozeně spásat africkou vegetaci. „Krmivo přivezené z Česka jsme pro jistotu africkou stravou ale nahrazovali jen zvolna,“ přiblížil.

„Když jsem je po příletu do Keni, kde už byli nějakých čtrnáct dnů, viděl, byl jsem překvapen, jak se jim daří. Očividně v africkém prostředí ožili. Samici Fatu dokonce zmizely kožní výrůstky, které se jí v zoo pravidelně dělaly. Jestli mne poznali? Těžko říci. Asi ano, už proto, že se chovali normálně,“ podotkl ošetřovatel.

Strach o nosorožce nemá, zbavili je rohů

Strach z útoku pytláků, zabíjejících nosorožce kvůli rohům považovaným za účinné afrodisiakum, Petržílek nesdílí. Zvířata neustále hlídají po zuby ozbrojení a rezervaci loajální strážci. „Bylo by lhaním do kapsy, že pytláci v Keni vymřeli. Každý, kdo se podívá na ostrahu rezervace, ale přijde na to, že by to byla sebevražda. Přesto jsme naše zvířata raději zbavili rohů,“ popisuje.

Ošetřovatelé přesvědčili o významu dovezených zvířat i ostatní zaměstnance rezervace. „Lidé pracující v rezervaci působili velmi dobře. Necítil jsem, že by někdo z nich mohl z prosté vychytralosti spolupracovat s pytláky. Znělo by mezi nimi i dost žinantně, kdyby někdo vážně pronesl, že roh nosorožce je afrodisiakum,“ tvrdí inženýr Petržílek, který už je dnes opět mezi zbývajícími nosorožci královédvorské zoo.