Hlavní obsah

Topolánek: Po zrušených volbách jsem poprvé nevěděl co dál

Právo, Jiří Ovčáček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Předseda ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro Právo přiznal, že po podzimních volbách, které byly nakonec odloženy, nastala situace, kdy poprvé v životě nevěděl co dál. Potřeboval jsem celou situaci zvážit a říct si, jestli chci ještě ve vysoké politice působit, dodává Topolánek.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Mirek Topolánek

Článek

V poslední době probíhají slovní přestřelky mezi ODS a novou stranou TOP 09. Když se na pravici dva škorpí, třetí se směje...

Nová strana vznikla trošku uměle. Zatím se chová jako strana na jedno použití. To si ODS nemůže dovolit. ODS usiluje při maximalizaci svého zisku o 40 procent, chce oscilovat mezi 35 až 40 procenty výsledku. Nemůže tedy oslovovat jenom několik desítek tisíc ortodoxních pravičáků. Musíme oslovit celou středopravici a musíme se snažit nabídnout kompaktní řešení. Spoléhat se při zakládání strany na to, že budu „brabčit“ všem někde v pomyslném středu, a pak zjistit, že to není možné a soustředit se na svého potenciálně největšího spojence a pokusit se vykrást mu jeho elektorát, to je řešení, které zvolil Miroslav Kalousek.

To, že mu to ODS ulehčuje, je úplně jiná věc. Když vznikala TOP 09, tak jsem na první otázku reagoval, že je to pro ODS hrozba i příležitost. To samé platí i dnes. TOP 09 je hrozbou, pokud se rozhodne Miroslav Kalousek útočit na náš elektorát. Příležitost, což je v protikladu k tomu prvnímu, že v případě dobrého volebního výsledku to budou tyto dvě strany, které mohou být základem středopravicové koalice. TOP 09 prostě neznamená Topolánek 09, je to regulérní soupeř. Mirka Kalouska mám strašně rád, byl to můj dobrý ministr, měl moji absolutní podporu. Teď je to ale soupeř se vším všudy.

Jak byste ohodnotil rok 2009, kdy například padla vaše vláda?

Považuji uplynulý rok 2009 za velmi složitý. Nikdo už pořádně neví, co je dobře, co je špatně. Proto jsou volby nezbytně nutné. Někdo už konečně musí vládnout, někdo musí mít mandát a musí vytvářet většinu ve Sněmovně. Toto vše jsme loni ztratili. Že tomu nerozumějí lidé, tak to je nabíledni. Že tomu už nerozumějí ani politici, tak to je smutný příběh ČR v loňském roce. Jak říkal můj otec na Silvestra za bolševika: byl to sviňa rok, ještě že už končí.

Takže podle vás převažují negativa nad pozitivy?

Pro naši republiku nepochybně. V úvodu roku 2009 jsme dostali obrovský bonus. Přes veškerá negativní očekávání, která byla vztažena k našem předsednictví EU, jsme v prvním čtvrtletí jednali jako velmi kompaktní tým. Na Evropany to působilo impozantně a pro Českou republiku jsme získali výrazné kladné body. Pádem vlády 24. března jsme toto vše smazali. Od toho se odvíjela série kroků, například rozhodnutí americké administrativy ohledně radaru, tahanice kolem Lisabonské smlouvy.

Sérii uzavřely volby, které byly ukradeny rozhodnutím ČSSD a Jiřího Paroubka, který fakticky volby zrušil. Asi právě proto, že by tyto volby nevyhrál. Zřejmě by dopadly jinak, než aby mu daly prezidentskou většinu pro prezidentské volby v roce 2013. Mám pocit, že to byl jeden z hlavních důvodů. Budu se to lidem snažit vysvětlit. Udělám si čas, abych od ledna objel celou republiku a s občany nejen o těchto věcech hovořil.

O co podle vás půjde v květnových volbách do Sněmovny?

Ve volbách se musí ukázat určitá míra dospělosti. Jde o to, jestli lidé krizi vztáhnou nebo nevztáhnou k ČR a její vládě, nebo jestli pochopí, že problém vznikl někde jinde. Dvacet let po listopadové revoluci se také ukazuje, že mladá generace má jasno. Mezi lidmi ale existuje resentiment po minulém režimu, kdy jde o hledání laciných, černobílých, populistických řešení, o zvyk, že stát vždy pomůže. Volby budou tedy i o tom, zda pokračujeme po polistopadové trajektorii, tedy v budování demokratické společnosti, nebo naskočíme na vábničky a sliby levice.

Volby také budou o tom, zda jsme zakotveni na Západě, nebo budeme dále koketovat s Východem. Bude třeba lidem velmi zodpovědně vysvětlit, co znamená závislost na energiích dodávaných z Východu. Půjde o souboj, zda půjdeme k západní demokracii, nebo k populistickému a lehce nacionalistickému státu. To jsou všechno křižovatky květnových voleb. Přijdou v době, kdy bude nejvíc ouvej, kdy sociální dopady krize na rodiny budou nejvíce vidět. Volby v tom budou velmi složité. Pro každou politickou stranu, pro pravicovou ovšem zejména.

Nabídne ODS, kterou konkurenční ČSSD označuje za stranu „protilidovou“, voličům také nějaký sociální program?

My jsme sociální program nabízeli vždy. Stejně tak tomu bylo v programu pro ukradené podzimní volby. I nadále budeme navrhovat nikoliv nějaká plošná řešení, ale řešení pro lidi opravdu potřebné, pro skupiny lidí, které se opravdu dostanou do problémů. Plošná řešení jsou v této situaci nezaplatitelná. Snad to už lidé pochopili. Není možné zemi dále zadlužovat. To je kategorický imperativ.

Nedávno jsem byl v Budapešti. Tam jsou v centru prkny zatlučené obchody a lidé pociťují dopady krize neskutečným způsobem. Prostě nechci jít maďarskou cestou, lidé u nás si to nezaslouží. Nemůžeme zemi dále zadlužovat, abychom nebyli schopni dluhy splácet jako Maďaři. Pokud nemůžeme zemi více zadlužovat, tak musíme peníze někde najít. Všechny zbytné výdaje musí jít pryč. Zavedení daňové progrese, o kterém sní levice, přitom ale není řešením. Musíme nakonec znovu vytáhnout první Janotův balíček, který nebyl nikdy realizován.

Pokud chceme přežít jako země, musíme fakticky realizovat výdajové škrty. Ty se přitom nesmějí dotknout důchodců a opravdu potřebných. Velkou nadějí pro pravici a ODS je, že lidé začnou v době krize uvažovat racionálně. Pokud se to nestane, tak se dostáváme do situace, kdy se z první republiky stala druhá republika. Která už byla o větším populismu, větším nacionalismu, větší závisti a větší korupci. Svým způsobem loňský rok připomínal konec první republiky.

Chcete stanout v roce 2010 v čele vlády?

Samozřejmě, jinak bych na loňském kongresu neusiloval o potvrzení své pozice předsedy ODS. Po ukradených podzimních volbách nastala hrozivá situace, kdy jsem poprvé v životě nevěděl úplně co dál. Nestydím se to přiznat. Potřeboval jsem celou situaci zvážit a říct si, jestli chci ještě ve vysoké politice působit. V situaci, kdy neplatí žádná pravidla. Během tohoto zvažování se mi ovšem málem rozložila partaj.

Takovou situaci jsem poznal už po přestupu do politiky z podnikání, kdy se postupně začalo podnikání po mém odchodu sypat. Podruhé jsem takovou chybu s takovými důsledky neudělal. V dané chvíli jsem proto cítil povinnost jasně a jednoznačně říct, jdu do toho naplno. Na vaši otázku, jestli chci být premiérem, jestli chci vyhrát volby, proto odpovídám: ano, nepochybně, a to z mnoha důvodů.

Když tedy chcete být předsedou vlády, chystáte intenzívní předvolební kampaň?

Jsem zvyklý dělat intenzívní kampaň, jak jsem prokázal už loni v létě. Mám v tom zcela jasno. Budu jezdit mezi lidi a budu s nimi intenzívně mluvit. Pro tento účel už mám sestavený tým. Chceme jako ODS přijít s programem, který bude nejen atraktivní, ale hlavně také hodnověrný. Na kampaň budeme připraveni, nemám z toho obavu. Volby si ODS prohrává zásadně jenom sama.

Celý rozhovor je otištěn v sobotním vydání deníku Právo.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám