V období komunismu byla paleta užívaných drog podobná tomu, co se užívá dnes. Zatímco na Západě byly v kurzu komerčně prodávané drogy, v Česku se zneužívaly léky. Typickým opiátem 80. let byl braun, podomácku vyrobená směs z kodeinu.

Následně se situace rapidně změnila. V polovině 90. let se začal masivně šířit heroin, lze mluvit o jakési epidemii, upozornil Mravčík. Ještě v roce 1994 studie uvádí v ČR 43 uživatelů heroinu, na konci 90. let se jejich počet odhadoval na 10 000.

Současně se měnil systém služeb pro závislé. V polovině 90. let existovalo jen několik neziskových organizací poskytujících služby narkomanům, dnes jsou jich desítky. Síť takzvaných AT poraden, ambulantních poraden pro uživatele návykových látek, která existovala od začátku 80 let, se rozpadla.

Komplexní typ péče poskytuje nyní jen několik ordinací, v pokrytí jsou velké regionální rozdíly. Dnes existuje asi 15 terapeutických komunit a 18 programů následné péče, které poskytují narkomanům po léčbě pomoc třeba při hledání zaměstnání.

Lidé, kteří se chtějí léčit stárnou

Z registru žádostí o léčbu, jenž existuje od roku 1995, vyplývá, že uživatelé nastupující léčbu stárnou. Roku 2000 byla zavedena substituční léčba, s tím také rostl počet zařízení poskytujících tento typ léčby i počet uživatelů substituce. Nyní je v Česku podle odhadů z asi 11 000 uživatelů opiátů přes 4000 takzvaně v substituci, evidovaných je jen část, odhadl.

V ČR stabilně roste počet vyměněných stříkaček. V posledních dvou letech bylo distribuováno 4,5 milionu stříkaček v rámci asi 100 výměnných programů. Výměnných programů se účastní asi 70 procent všech injekčních uživatelů drog.