Důvodem jsou kromě možných chyb a prodlev ze strany zaměstnavatelů, na které upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), kapacitní problémy správy sociálního zabezpečení.

Ty způsobil nový systém vyplácení nemocenské, kdy sice prvních čtrnáct dní nemoci dostávají lidé náhradu mzdy přímo od zaměstnavatele, potom jim ale peníze posílá ČSSZ.

Nově tomu tak je od ledna i u organizací nad 25 zaměstnanců. Předtím se ČSSZ starala jen o firmy do 25 zaměstnanců.

Problémy v Praze

Vyplácet nemocenskou včas kvůli této změně nestíhá tři čtvrtě roku po zavedení nového systému například Praha 8.

„Okresní správy vyplácejí dávky nemocenské včas, výjimkou je územní pracoviště v Praze 8,“ uvedla minulý týden ředitelka ČSSZ Božena Michálková.

To potvrzuje také paní Dita, která musela letos v září ošetřovat svoji nemocnou čtyřletou dceru. Dosud žádné peníze nedostala. A přitom všechny „papíry“ byly řádně a neprodleně správě sociálního zabezpečení poskytnuty. Když se paní Dita v pondělí snažila svůj nárok telefonicky urgovat, na ČSSZ v Praze 8, Trojské ulici, nikdo telefon nebral...

V Praze přetrvávají problémy se včasným vyplácením nemocenské a mateřské od začátku roku.

„Je zde nejvíc velkých zaměstnavatelů a sídel firem z celé České republiky,“ sdělila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová.

Peníze za červenec a srpen dostala v půlce října

Ačkoli jsou podle ministerstva kapacitní problémy správy sociálního zabezpečení hlavně pražskou záležitostí, trápí i lidi v regionech. To Právu potvrdila paní Jana, která sice pracuje ve Zlíně, ale její zaměstnavatel má sídlo v Praze.

„Nemocenskou za červenec a srpen jsem dostala 15. října,“ řekla. Lhůta je přitom třicet dní. „Moje lístky na peníze byly ale na správu sociálního zabezpečení odeslány už 7. července a 10. srpna,“dodala.

„Když jsem 21. září volala do Prahy na ČSSZ, řekli mi, že moje dávka za červenec čeká u někoho na stole na schválení. Volala jsem tam potom ještě několikrát. Od rodiny jsem si půjčila skoro 40 tisíc, z důchodu mého muže jsme to nemohli zvládnout,“ líčí své těžkosti paní Jana.

„Nikdy jsem nevěřila, že se člověk může dostat do problémů, ani neví jak. Dnes vím, že je to možné. Celý život jsem přitom platila pojištění a teď, když mi mají vyplatit „moje“ peníze, tak se musím doprošovat. Být bez výplaty tři až čtyři měsíce je pro mě neúnosné. Nemám našetřený balík, ze kterého bych mohla brát,“ stěžuje si.

Nemocenskou za září dostala opět až po dalším telefonátu. „Za září mi to přišlo 29. října, což je taky pozdě, mělo to dojít do 14. října. Peníze dorazily až poté, co jsem tam 20. října volala. Jinak by mi to poslali zase bůhví kdy,“ dodala.

„Kolega je v podobné situaci, marodí od července a nemocenskou za červenec, srpen a září dostal až začátkem listopadu. Říkal ale, že tam volat nebude, že mu to musí poslat,“ upozorňuje paní Jana.

Zákon nestanoví penále za zpoždění

Ačkoli ČSSZ tvrdí, že řada zpoždění je způsobena neúplnými podklady, zaměstnavatelem či lékařem, paní Jana říká, že u ní bylo vše v pořádku. „Personalistka na Kauflandu v Praze poslala první papíry už 7.července. A nikdo ji nekontaktoval, že nejsou v pořádku. Ani moji lékařku,“ řekla.

Podle ní ji ČSSZ vůbec neinformovala o tom, kdy nemocenská dorazí, a zpoždění nezdůvodnila. „To, že mi peníze v říjnu vůbec přišly, bylo tím, že jsem tam volala dobře šestkrát,“ dodává.

Lidé se mají v případě zpožděných plateb nemocenské obracet přímo na ústředí ČSSZ, radí i její ředitelka Michálková. Vyplacení peněz tím sice mohou urychlit, proti chybě úřadů se ale mohou bránit jen omezeně.

„Penále není novým zákonem o nemocenském pojištění upraveno. Prokáže-li se, že zavinění je na straně správy sociálního zabezpečení, mohou občané využít zákona o nesprávném úředním postupu,“ řekl Právu tiskový mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka.

Jde o zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem č. 82/1998 Sb. Poslední změna č. 41/2009 Sb.