Článek
Neparlamentní malé strany oceňují úterní obrat ve vývoji v parlamentu jako deklaraci respektu vůči Ústavnímu soudu. Zlobí se však na poslance, že vytvořili špatný zákon, který ÚS zrušil. Vysoké náklady, které neparlamentní subjekty investovaly do kampaní, se kvůli tomu proinvestovaly vniveč. Nejvíce je ale pobuřuje fakt, že parlamentní strany dostanou po Novém roce desetimiliónové příspěvky, čímž se značně narušuje rovná soutěž.
Podle Davida Padyšáka z advokátní kanceláře Horák & Chvosta by se vycházelo ze zákona č. 82/1998 Sb., pojednávajícího o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
„Ten stanoví, že stát mimo jiné odpovídá za škodu způsobenou státními orgány nesprávným úředním postupem. Klíčový je výklad pojmu státní orgán a definice nesprávného úředního postupu,“ vysvětlil s tím, že právní předpisy žádný z uvedených pojmů přesně nedefinují.
Ústavní soud (ÚS) již v roce 1998 podle Padyšáka stanovil, že státním orgánem jsou všechny instituce, které uplatňují zákonodárnou, výkonnou či soudní moc, tedy i parlament. Za nesprávný úřední postup prý lze považovat ten, který je v rozporu s pravidly rozhodovacího procesu.
„Pokud ÚS dospěl k závěru, že ústavní zákon o zkrácení volebního období Sněmovny byl přijat v rozporu s ústavním pořádkem, lze konstatovat, že byl přijat v rozporu s pravidly stanovenými pro výkon moci zákonodárné,“ prohlásil Padyšák.
| Kolik korun malí vydali | |
|---|---|
| Věci veřejné (Radek John) | 2,5 miliónu |
| Suverenita (Jana Bobošíková) | 2 milióny |
| Svobodní (Petr Mach) | 1 milión hotově, milióny ve službách od dárců a členů |
„Za určitých okolností, a samozřejmě za naplnění dalších okolností, jako je např. prokázání příčinné souvislosti mezi jednáním zákonodárného sboru a vzniklou škodou, by se jednotlivci, v tomto případě menší politické strany, mohly domáhat nároků na náhradu škody,“ řekl.
Zároveň dodal, že „takový postup by byl za celou dobu trvání české státnosti naprosto bezprecedentní“.
"Vzniká zde velká nerovnost mezi parlamentními a neparlamentními stranami. Hlavní je, že narozdíl od neparlamentních ty parlamentní dostanou v lednu, nejpozději v únoru opět státní příspěvek na svou činnost na příští rok, což se pohybuje dohromady kolem 200 miliónů korun,“ stěžoval si mluvčí Svobodných František Matějka.
Že dostanou od státu další peníze za to, co provedly, považujeme za daleko větší průšvih než cokoli jiného .
Podle něj strana Svobodných proinvestovala zhruba milión korun v hotových penězích a řádově milióny korun ve službách od dárců a jednotlivých členů, kteří poskytli 800 autobusů zdarma k dispozici či billboardovou kampaň. Žádnou žalobu však strana nezvažuje. Podle nich by to jen opět zvedlo schodek rozpočtu a škodu by nezaplatili ani poslanci ani Ústavní soud, nýbrž občan. Do dluhů se tím ale podle Matějky strana nedostala. Více než útraty trápí Svobodné zvýhodnění parlamentních stran.
"Že dostanou od státu další peníze za to, co provedly, považujeme za daleko větší průšvih než cokoli jiného. Neparlamentní strany tak mají nekonkurenční prostředí,“ dodal mluvčí.
Volfová žádá poslance o vyrovnání za paskvil
Rozhořčení v tomto ohledu neskrývala ani předsedkyně Strany důstojného života Jana Volfová. Ta však hodlá poslance hnát k odpovědnosti, a to tak, aby se náhrady kapes daňových poplatníků nedotkly.
"Budeme se obracet na Sněmovnu s žádostí o náhradu škody. Cesta je velmi jednoduchá. Když se poslanci shodnou, že opravdu udělali paskvil, a konečně si uvědomí, že není možné, aby dělali zmetky, tak mohou rozhodnout, že každý dá 50 tisíc, což je dohromady deset miliónů, a tím pokryjí náklady neparlamentních stran a pomohou tak demokracii, protože tím srovnají soutěž, protože ta už i tak není rovná,“ řekla Novinkám Volfová.
I poslanci si budou muset uvědomit, že za špatnou práci budou finančně postihováni jako každý jiný.
Rozhodnutí Ústavního soudu Volfová uvítala s tím, že to svědčí o fungování demokratických principů. Nicméně z vlastních zdrojů zaplatili členové v kampani asi 1,3 miliónu korun. Poslanci by to podle ní měli kompenzovat.
"Jde nám hlavně o to, aby se tady nastavil režim, že i poslanci si budou muset uvědomit, že za špatnou práci budou finančně postihováni jako každý jiný,“ dodala Volfová.
To by si ale zřejmě vyžádalo další zásah do Ústavy, protože zákon o poslanecké imunitě definuje, že poslance nelze (nikdy a nijak) postihnout pro hlasování ve Sněmovně.
Věci veřejné oceňují respekt vůči Ústavě
Jedna z nejambicióznějších neparlamentních stran Věci veřejné podpořila konání voleb v červnovém termínu, přestože podle jejich mluvčí Petry Hrušové strana proinvestovala v kampani 2,5 miliónu korun.
"Naše protesty proti reakcím parlamentních stran vůči rozhodnutí Ústavního soudu nebyly zbytečné,“ řekl předseda strany Věci veřejné Radek John, který minulý týden s dalšími členy VV rozdával poslancům Ústavu České republiky na toaletním papíře, čímž chtěli znázornit, jak poslanci zacházejí s Ústavou.
Podle nich je nyní nejdůležitější přijmout zákon o státním rozpočtu pro rok 2010. VV už dříve ohlásila, že žádnými postihy hrozit nehodlá, jelikož kampaň pro ně znamená kontakt s voliči.
VV je zřejmě jediná neparlamentní strana, která se nedostala do finanční tísně. "Dostali jsme od Klubu angažovaných podnikatelů dar 12 miliónů korun,“ řekla Hrušová. Strana tedy do kampaně nevynaložila ani čtvrtinu rozpočtu pro volby.
Suverenita se chystá na další volby
Stejně tak i předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková považuje odklad voleb na řádný termín za pozitivní. "Jít do voleb, které mohou být kdykoliv zpochybněny, by České republice neprospělo. Takže jako občan tu změnu situace vítám,“ uvedla Bobošíková.
Ani ona nechystá žádné soudní stíhání s tím, že se strana usnesla, že by tak "nadělala více škody něž užitku“. "Prioritou jsou pro nás volby, ať už se budou konat v kteroukoli dobu,“ dodala Bobošíková. Její stranu stály neuskutečněné podzimní volby dva milióny korun. Suverenita ale údajně zaplatila vše ze svých prostředků.