Co říkáte na hysterii, která zavládla mezi politiky po rozhodnutí ÚS?

Ústavní soud rozhodl. Chceme-li ctít ústavní práva, nezbývá politikům nic jiného, ať už si o tom myslí cokoliv, než to rozhodnutí plně respektovat. Právnická veřejnost v právnické praxi ještě dlouho bude diskutovat o relevanci tohoto rozhodnutí. Nicméně pro politickou praxi je to jasné. Padlo rozhodnutí Ústavního soudu, sklapněme kramfleky, přizpůsobme tomu politickou praxi a najděme řešení k co nejrychlejším předčasným volbám. Mě velmi znepokojily výroky zejména pana předsedy Paroubka vůči Ústavnímu soudu, které by se téměř daly vykládat jako výhrůžky.

Nebyl sám. Pustil se do něj prezident i předseda ODS.

Mě znepokojily výroky pana Paroubka, ale prosím – zásadně odmítám všechny výroky, kterých se dopouští zákonodárný sbor nebo Senát vůči soudní moci. Rozsudek mohu kritizovat, že s ním nesouhlasím, ale nemohu ho nerespektovat a nemohu se dopouštět výroků, které by mohly znít buď jako výhrůžka nebo jako nátlak. To myslím, že by demokratický politik měl vědět v každé vteřině, byť tak vypjaté, jakou teď prožívají zejména lídři politických stran.

Samozřejmě je to dáno tím, že stranám peníze tečou do kampaně. Jak vás to ovlivní? Jste malá strana, nechcete si půjčovat. Vydržíte s dechem?

Za prvé nejsme malá strana, nicméně komplikaci to pro nás představuje, ale je to řekněme manažerská komplikace. Musíme změnit strategii voleb, buď se nám podaří získat ještě nějaké prostředky, protože kampaň bude nákladnější, nebo další prostředky mít nebudeme a pak budeme muset v kampani vypustit nákladné akce, ale s tím si poradíme. To je marginálie proti jinému problému, který mě trápí mnohem víc, a sice že listopadový termín voleb zvyšuje pravděpodobnost rozpočtového provizoria na rok 2010 téměř k jistotě.

Můžete děkovat Pánu Bohu, když to takhle řeknu, za ekonomickou krizi, protože program, který nabízíte, do dnešní situace zapadá. Nepřipadá vám, že vám krize hraje do karet?

Děkuji Pánu Bohu za mnohé, ale určitě ne za světovou ekonomickou krizi. Jsem přesvědčen, že Bůh má velký smysl pro humor, přesto bych ho asi šokoval, kdybych mu děkoval za světovou ekonomickou krizi. Nevím, jestli bych se chtěl něčeho takového dopustit. Celosvětová ekonomická krize, jako každá krize, je problém a je to taky příležitost a výzva, která vás přiměje zmobilizovat rezervy a kompetence k tomu, abyste vyřešil dlouho odkládané problémy.

Někteří vás podezírají, že jste na úsporném balíčku domluven s ministrem Janotou, který vám dělal náměstka.

Já s ním nejsem domluven. Janota naprosto pragmaticky a stoprocentně plní svoji úlohu nepolitického ministra a snaží se snížit deficit změnou rozpočtové legislativy. Moje řešení by se týkalo pouze výdajové strany. Řešení sociálních demokratů logicky by kladlo větší důraz na příjmovou stranu. Janota to dává půl na půl a z jeho hlediska je to jediná možnost nepolitického ministra, kterou může udělat.

K situaci, která může nastat po volbách. Zajímalo by mě, proč si zužujete koaliční potenciál ostrým vymezením vůči Jiřímu Paroubkovi a vedení soc. demokracie? Z čeho pramení váš odpor vůči šéfovi ČSSD?

My za prvé nebudeme populističtí a budeme říkat i nepříjemné věci a za druhé jsme slíbili, že se pokusíme dělat politiku jinak než dryáčník stylem normalizačních funkcionářů. My samozřejmě jako konzervativní strana si umíme představit koaliční kompromis s programem sociální demokracie. To je něco, co politický profesionál musí být schopen domluvit, ale nejsme připraveni – to je výrok našeho předsedy a stojíme za ním všichni – udělat dohodu se stylem politiky, kterou v tuto chvíli představuje oficiální vedení soc. demokracie.

Teď byste o pana Paroubka neopřel ani kolo, ale před třemi lety jste s ním chtěl udělat vládu.

Před třemi lety jsem s ním vyjednával koalici. Ta situace dopadla tak, jak dopadla.

Tehdy vám nevadil jeho styl politiky?

Já se s panem Paroubkem bavím dodnes a jsem s výjimkou jednoho jediného člověka ve Sněmovně schopen si sednout ke stolu s každým. Neumíme si ale představit, že budeme ve vládě s někým, kdo vyhrožuje Ústavnímu soudu.

To znamená ani s panem Topolánkem?

Pan Topolánek – pokud jsem si všiml – vyjádřil obrovský nesouhlas s výrokem Ústavního soudu, ale současně varoval před válkou mezi institucemi.

V programu máte deset zásad, kterými se chcete řídit. Mezi nimi říkáte, že politický konkurent není váš nepřítel, kterého je třeba ničit, ale partner, který jedná se stejnou společenskou odpovědnosti jako vy. Myslíte si to samé o Davidu Rathovi, kterému většinou nemůžete přijít na jméno?

Říkal jsem, že dokážu jednat s kýmkoli kromě jednoho člověka. Budu se snažit polepšit, ale to je v tomto případě mimořádný úkol.

Zpátky ke koaličnímu potenciálu. Zajímalo by mě, jestli to, co říkáte, znamená definitivní rozhodnutí nejít do vlády se soc. demokraty?

To znamená přesně to, co říkáme, to znamená, že se nenechám vašimi otázkami posunout ani o centimetr dál.

Ale jako dobrý křesťan víte, že napravit se může každý. Dáváte šanci sociálním demokratům se napravit?

Přece nejsme žádní kazatelé morálky, my nemáme žádné právo někomu říkat, ať se chová tak či onak. My se zařídíme podle toho, co slibujeme svým voličům. Po volbách je naším nejpřirozenějším partnerem ODS. Podle toho, jak dopadnou volby, je možné si představit, jak domlouváme programový kompromis s programem soc. demokracie, neumíme si ale představit koaliční dohodu se stylem politiky, kterou v reálné politice praktikuje vedení soc. dem.

Co říkáte na názory z ODS, např. Topolánka, že hlas pro TOP 09 je hlasem pro Paroubka, protože aby mohla vzniknout pravicová vláda, musí vyhrát ODS?

Nechci být škodolibý, ale mohl bych říci, že pokud by měla vyhrát silná pravicová strana, tak by měla vyhrát TOP 09. Mě ty jejich výroky mrzí, protože jsou to lidé, ke kterým mám většinou respekt a přátelství. V nervozitě, místo aby přemýšleli, kde dělají chyby, si vytvářejí nepřítele. Kdyby TOP 09 a ODS získaly většinu, tak je jedno, kdo volby vyhraje.

Na propagačních materiálech jste využili podobiznu předsedy organizačního výboru TOP 09 Karla Schwarzenberga na známce. Podle mě se živý člověk dostane na známku pouze jako prezident. Chtěli jste tím naznačit, že váš předseda je i váš kandidát na příštího prezidenta?

To nás upřímně řečeno nenapadlo. Motiv je jiný, ale díky za dobrý nápad. Jako prezidenta si ho umím určitě představit. My jsme tím ale chtěli říci, že pan Schwarzenberg se staví za každého kandidáta na kandidátkách TOP 09, že je chce s platnou známkou doručit až do parlamentu.

Česko bude hledat eurokomisaře, mluví se o Janu Švejnarovi, Vladimíru Špidlovi. Koho byste vy tam nejraději viděl?

My jsme to nediskutovali. Můj osobní názor je, že evropský komisař by měl mít elementární politické zkušenosti.

Narážíte na pana Švejnara?

Já bych hledal mezi politicky zkušenými, je to politická funkce a každé řemeslo vyžaduje zkušenost. Vy, než jste mě přišel prudit s rozhovorem, jste si musel něco odkroutit jako elév. To znamená, že být evropským komisařem bez sebemenší politické zkušenosti je něco, co není vyloučeno, ale co bych nepovažoval za šťastné.

Celý rozhovor naleznete v sobotním vydání deníku Právo.