Článek
Myšlenka, že by se růst platů ústavních činitelů obnovil nikoli od ledna 2011, jak je to uzákoněno, ale až o dva roky později, se objevila počátkem srpna. Podle tehdejšího odhadu ministerstva práce a sociálních věcí by odklad rozmrazení platů veřejných činitelů mohl „uspořit“ až 1,5 miliardy korun.
Jestliže nyní berou řadoví poslanci a senátoři základní plat 61 400 korun hrubého (bez náhrad, které činí až 43 tisíc korun čistého), od roku 2011 by hrubý plat mohl být podle odhadu ministerstva 75 600 korun.
Myslím si, že stačí dvě věci, zmrazení platů a odmítnutí fiskální politiky soc. dem., protože ta by nás všechny dovedla k žádným platům.
Ministerstvo totiž odhadlo platovou základnu, ze které se odvozuje plat činitelů, na 69 922 korun (současná je 56 847 Kč). Podle zákona se základní plat poslance vypočítává jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře z období dva roky zpět.
K tak značnému růstu platů činitelů by došlo za předpokladu, že se vláda a parlament nedohodnou do konce příštího roku na žádné změně zákona. Počátkem srpna se ale objevila zpráva, že současně s předáním návrhu státního rozpočtu na rok 2010 Sněmovně by vláda vyzvala poslance, aby ještě před volbami rozhodli, že zmrazení platů bude pokračovat.
Podle mluvčího vlády Romana Proroka jde zatím o pouhou úvahu. Není však vůbec jasné, zda Fischerova vláda s něčím takovým reálně přijde. „Některé věci by měla dělat až vláda s plným mandátem,“ řekl Prorok Právu.
Pokud by se ale vláda k tomuto kroku rozhodla, pak by – alespoň podle vyjádření zástupců jednotlivých stran – mohla počítat s jejich podporou.
Zdaní náhrady?
Soc. dem. by šla ještě dále. „Pro nás je tato úprava nedostatečná. My požadujeme snížení platů politiků na centrální a krajské úrovni o dvacet procent. Pokud vláda se svou úpravou přijde, navrhneme jako pozměňovací návrh právě toto snížení. A k tomu ještě předložíme zdanění všech dosud nezdanitelných náhrad u ústavních činitelů,“ řekl Právu místopředseda ČSSD a šéf jejích poslanců Bohuslav Sobotka.
Podle něho by to bylo projevem solidarity s lidmi, kteří se v důsledku krize musí vypořádat s poklesem svých příjmů. Jak dodal, pokud by nebyla ve Sněmovně vůle k tak radikálnímu kroku, pak by soc. dem. určitě podpořila alespoň případný vládní návrh.
S odkladem valorizace platů politiků souhlasí i zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, který se hlásí k autorství zmrazení platů v rámci reformy veřejných financí v roce 2007. Jak řekl Právu, pokud by měly být dál zmrazeny platy všech skupin státních zaměstnanců, pak by to nebyla ze strany politiků žádná oběť. A také navrhne zdanění náhrad politiků.
Tím ale podobnost se soc. dem. návrhy končí: „Myslím si, že stačí dvě věci, zmrazení platů a odmítnutí fiskální politiky soc. dem., protože ta by nás všechny dovedla k žádným platům,“ prohlásil Kalousek.
Náměstci berou víc než ministr
Na solidaritu politiků s občany se odvolávají i šéf klubu KSČM Pavel Kováčik a místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Podle Kováčika není rozhodující, zda by tuto změnu projednala současná nebo až nová Sněmovna po volbách, ale je to „chvályhodný záměr“. Oba politici jsou přesvědčeni, že by se to mělo týkat všech skupin zaměstnanců placených z veřejných peněz. Tedy i justice.
Jak řekl Právu místopředseda ODS a exministr práce Petr Nečas, nikdo s růstem platů za současné situace stejně nepočítá, a proto s případnou podporou nemá žádný problém.
Jako ministr se ale setkal s průvodním jevem zmrazení platů ústavních činitelů, kdy úředníci měli vyšší příjem než ministr.
„Je běžné, že když spočítáte celoroční plat včetně odměn, náměstci berou víc než ministr, a to není zdravé. Zmrazení by se proto měla týkat přinejmenším vysokých státních úředníků, tedy od ředitele odborů nahoru,“ řekl Nečas.
Domnívá se, že úsporný efekt by se vytratil, pokud by se restrikce netýkala také soudců a státních zástupců, kterých jsou – na rozdíl od politiků – dohromady tisíce. Připustil však, že opatření zřejmě stihne až nová Sněmovna.