Podstatou sporu je to, zda Denmanová splňuje podmínku československého občanství k roku 1991, o které hovoří restituční zákony. Před půlstoletím si totiž vzala Brita.

Denmanová se vdala za cizince 27. února 1948, tedy pár dní po komunistickém převratu v Československu. Později se rozvedli, nyní žije ve Spojených státech. Po roce 1989 se začala vracet do Československa a od roku 1995 se soudí o nemovitost. Obvodní soud pro Prahu 1 nejprve třikrát odmítl majetek vydat, napočtvrté rozhodl o vrácení poloviny domu, ale jeho rozhodnutí zrušil Městský soud v Praze. Denmanová pak neuspěla ani u Nejvyššího soudu.

Soudy poukazovaly na to, že Denmanová přišla o občanství svatbou s cizincem na základě zákona z roku 1947 o nabývání a pozbývání československého občanství sňatkem. Obhájce Denmanové Pavel Uhl ale mimo jiné poukázal na to, že zákon byl v rozporu s tehdejším ústavním pořádkem, který zahrnoval rovnost pohlaví. Podle zákona totiž o občanství přišly sňatkem pouze ženy, které přijaly občanství manželovy vlasti. Na muže, kteří si brali cizinky, norma stejným způsobem nedopadala. Uhl navíc tvrdí, že Denmanová brzy po sňatku požádala o zachování československého občanství.

"Nikdy se nedomnívala, že by pozbyla československé občanství. Když se po roce 1989 začala do své vlasti vracet, úřady ji od samého počátku považovaly za československou občanku," uvedl Uhl. V roce 1995 Denmanová také získala osvědčení o českém občanství včetně občanského průkazu. Jako Češka je dodnes vedena také v centrální evidenci obyvatel.

Právník Jan Frič, který ve sporu zastupuje Městskou část Praha 1, dnes poukazoval na nepřiměřenou délku procesu. "Nepřispívá to ke cti právní obce," uvedl Frič. Obhajobu Denmanové kritizoval za postupné změny v tvrzeních. "Ona tvrdila, že vždy byla československou občankou, pak se najednou zjistí, že se provdala. Pak se objeví tvrzení, že poslala nebo podala nějaký formulář...," konstatoval Frič. Podle něj Denmanová nedostála povinnosti dokázat své nároky.